Asijské společnosti soupeří v oblasti jaderné energetiky, nejvíce si konkurují Japonci a Jihokorejci

PRAHA (MEDIAFAX) - Hlavním centrem rozvoje jaderné energetiky ve světě je v současnosti Asie, kde se staví nejvíce jaderných elektráren; společnosti soupeří i o podíly v důlních firmách na těžbu uranu. Ve středu to uvedl prezident České nukleární společnosti (ČNS) Václav Hanus.

Získáním firem těžících uran si chtějí zajistit na příští léta dostatek jaderného paliva za příznivou cenu. Nejvíce si konkurují japonské a jihokorejské energetické firmy.

Japonsko, které získává 65 procent elektřiny z jaderných elektráren, soupeří se svými sousedy nejen o ložiska uranu, ale také o dodávky jaderných elektráren do dalších zemí. Konsorcium vedené státem vlastněnou korejskou energetickou společností Korea Electric Power Corp. (KEPCO) nedávno porazilo japonskou konkurenci a uzavřelo kontrakt za desítky miliard amerických dolarů na výstavbu a provozování jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech. Velké ambice v rozvoji jaderné energetiky má i sousední Čína, záměrem vyrábět elektřinu v jaderných elektrárnách se netají Vietnam, Indonésie, Thajsko a další asijské země.

Jižní Korea provozuje 20 jaderných elektráren a do roku 2016 plánuje vybudovat dalších osm. "Záměrem KEPCO je zajistit do roku 2020 až 50 procent korejské spotřeby uranu z námi vlastněných zahraničních dolů," řekl generální ředitel společnosti KEPCO Kim Ssang-soo. KEPCO se proto snaží získat podíly v uranových dolech po celém světě. Na nákup uranu vynaloží zhruba 8,5 miliardy amerických dolarů.

Již loni v červenci získala jihokorejská firma 17procentní podíl na uranových dolech Denison v Kanadě. "V poslední době se objevily spekulace, že konsorcium jihokorejských firem má zájem o nákup 15procentního podílu v namibijském dole, který se má podle expertů stát zanedlouho druhým největším na světě," upozornil Hanus. Nedávno se KEPCO také spojila s francouzskou Arevou, čtvrtým největším producentem uranu na světě. Toto spojení má podpořit rozvoj velkých uranových projektů, včetně dolu Imouraren v Nigeru; ten obsahuje druhé největší zásoby uranu na světě.

Japonsko chce získat dostatek uranu pro svých 54 reaktorů vyrábějících elektřinu, ale i pro 10 dalších, které se chystá zprovoznit v příštím desetiletí. Japonské firmy vlastní podíly v kanadských uranových dolech a uzavřely také dohody o nákupu podílu v kazašských uranových dolech. Vlastnictví uranových dolů zajišťuje nejen spolehlivost zásobování palivem, ale také pomáhá chránit provozovatele jaderných elektráren před možným skokovým zvyšováním cen uranu.

"Japonsko má také velký zájem dodávat jaderné elektrárny do dalších zemí, nezachytilo však trend současně nabízet i provozování, údržbu, výchovu a trénink specialistů. Proto neuspělo v nabídce pro Spojené arabské emiráty, kde po 10leté výstavbě elektrárny bude následovat garantovaná podpora provozu, údržby a dodávky paliva po dobu dalších 60 let," uvedl Hanus. Japonské firmy také nemají velkou podporu a záruky od japonské vlády, které jsou pro takové velké projekty nutné. "I tady jsou jihokorejské firmy ve výhodě, nedávno totiž dostaly velký úvěr na podporu expertních projektů ve výši devíti miliard amerických dolarů," dodal prezident ČNS.

Dana Rybáková, rybakova@mediafax.cz