Vláda by měla představit definitivní podobu plánu na uzdravení a budoucí vývoj veřejných financí

PRAHA (MEDIAFAX) - Vláda by měla projednat definitivní verzi tzv. konvergenčního programu, který má seznámit Brusel se stavem a očekávaným vývojem našich veřejných financí; součástí programu má být i nová makroekonomická predikce a výsledky jednání tripartity. Konečnou podobu plánu má vláda projednat v pondělí.

Konvergenční program připravuje ministerstvo financí každý rok od vstupu do Evropské unie. Jeho smyslem je podat Bruselu zprávu o stavu veřejných financí, aby se dala vyhodnotit připravenost země na vstup do eurozóny. K tomu se používají maastrichtská kritéria, což znamená, že deficit rozpočtu nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a státní dluh nesmí přesáhnout 60 procent HDP.

Letošní konvergenční plán je unikátní v tom, že Evropská komise zaslala členským zemím, jejichž deficit maastrichtská kritéria přesahuje, požadavek, aby schodky snižovaly. Součástí konvergenčního programu tedy bude i návrh na řešení současného deficitu, který je plánován 5,3 procenta. Dokument má dále obsahovat výhledy na další roky.

Dokument měla vláda projednat již na schůzi 25. ledna, ale ministři se dohodli, že projednávání o 14 dní odloží, aby bylo možné do programu zakomponovat novou makroekonomickou predikci, v níž došlo především ke změně odhadu růstu hrubého domácího produktu (HDP) z 0,3 procenta na 1,3 procenta. Představitelé vlády dále uvedli, že je nezbytné, aby konvergenční program nebyl v rozporu s tzv. exit strategy, na níž pracuje Rada hospodářské a sociální dohody ČR složená ze zástupců odborů, zaměstnavatelů a vlády (Tripartita). "Není možné, abychom na tripartitě dohodli nějaký postup, a do Bruselu potom poslali něco jiného," uvedl již dříve ministr financí Eduard Janota.

Z mimořádného jednání Tripartity druhého února vzešel dokument, který obsahuje 38 bodů, na nichž se všechny tři strany shodnou. Mezi těmito body je například dostavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín, rekonstrukce uhelné elektrárny v Prunéřově či sjednocení odvodů pojistného na sociální pojištění u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). I tento dokument by tedy měl být při sestavování závěrečné verze konvergenčního programu zohledněn.

Vláda již dříve odmítla zastávat pasivní roli. "Rozhodně nechceme být pasivní vládou, která by do Bruselu poslala plán, v němž by byl nastíněn nepříznivý plán vývoje veřejných financí, a žádné řešení," řekl po jednání vlády 25. ledna ministr financí Eduard Janota. "Jak jsem řekl již dříve, navrhnu dvojí soubor opatření na příjmové i výdajové straně a bude záležet na nové vládě, zda tato opatření použije," dodal ministr financí.

Podle premiéra Jana Fischera není současná situace České republiky vůbec dobrá a je nezbytně nutné vyslat do světa signál, že hodláme situaci kolem našich veřejných financí aktivně řešit. "Evropská komise totiž není jedinou institucí, v jejímž hledáčku se Česká republika nachází. Nyní tu probíhá kontrola Mezinárodního měnového fondu, šestého dubna přijede generální tajemník OECD a v červnu se teprve Evropská komise vyjádří k našemu konvergenčnímu programu. Nelze však pochybovat, že součástí všech doporučení bude pokyn, abychom něco dělali se svojí fiskální situací," řekl Fischer.

Panují však oprávněné obavy, že připravovaný program nebude v Bruselu přijat, protože letošní deficit i plánované deficity jsou vyšší než tři procenta HDP. Podle ministra financí Eduarda Janoty není snižování deficitů možné bez změny legislativy na příjmové i výdajové straně rozpočtu, na což ovšem současná vláda nemá čas ani mandát.

Pokud nebude konvergenční program přijat, hrozí České republice sankce například v podobě omezení možnosti čerpání evropských strukturálních fondů.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz