Nová směrnice EU podle zástupců průmyslu ohrožuje český hutní průmysl

PRAHA (MEDIAFAX) - Připravovaná směrnice Evropské unie o snižování emisí je maximální možnou zátěží, kterou ještě český hutní průmysl může unést; zástupci průmyslu apelují na všechny zúčastněné, aby při schvalování zachovali navržená zmírnění směrnice. Zástupci průmyslu to uvedli na čtvrtečním jednání o této směrnici.

Podle ředitele pro životní prostředí společnosti ArcelorMittal Ostrava Petra Baraneka je současná podoba směrnice o snižování průmyslových emisí, kterou vyjednalo do značné míry české předsednictví, posledním možným kompromisem. "Nová podoba směrnice snižuje stávající emisní limity o 60 až 80 procent a náklady na splnění těchto požadavků se budou u nás pohybovat kolem 13 miliard, ale jedná se o omezení, které ještě jsme schopni přijmout. Jakékoli další zpřísnění by bylo likvidační," upřesnil Baranek.

Podobný názor na připravovanou směrnici má i Hospodářská komora České republiky (HK). "Navíc si musíme uvědomit, že má-li být směrnice úspěšná, musí být především proveditelná. To znamená, že nesmí mít vliv na konkurenceschopnost průmyslových firem, a tedy i na zaměstnanost," řekl prezident HK Petr Kužel.

Směrnice o snižování průmyslových emisí prochází nyní revizí a v průběhu roku 2009 doznala nemalých změn. Zavedly se například minimální emisní limity a byla ponechána možnost, aby členské státy mohly udělit výjimky z emisních limitů z regionálních či socioekonomických důvodů. "Velmi důležité je i zavedení flexibilních, přechodových mechanismů pro stávající zařízení, které poskytují možnost dosahovat požadovaných limitů postupně na základě tzv. Přechodového národního plánu," řekl europoslanec a člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Jan Březina (KDU-ČSL).

Tato přechodová omezení jsou však terčem kritiky některých členských států, v prvé řadě Německa. "Je třeba si uvědomit, že přijetí směrnice bez přechodových mechanismů může vést k závislosti na externích zdrojích energie, ke snížení konkurenceschopnosti našich podniků a k růstu nezaměstnanosti," doplnil Březina. Mezi další sporné body pak zařadil skutečnost, že v Evropském parlamentu se touto směrnicí nezabývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a že mezi stínovými zpravodaji nejsou poslanci z tzv. uhelných států. Mezi tyto státy zařadil i Českou republiku, jejíž průmysl je do značné míry postaven na tradičních zdrojích.

Březina dále uvedl, že očekává hlasování o přijetí či nepřijetí této směrnice v současné podobě by mohlo proběhnout 14 - 17. června letošního roku. Směrnice by pak začala platit od roku 2015.

Podle zástupců průmyslu bude mít velký vliv i to, jak bude směrnice implementována do českého právního řádu. "Chtěl bych především apelovat na přítomné senátory a poslance, aby při implementaci této směrnice do našeho právního řádu postupovali s rozvahou. Snižování emisí je naším společným cílem, ale musíme také zachovat naši konkurenceschopnost a zaměstnanost," uvedl Petr Kužel.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz