Rozvíjející se ekonomiky protestují proti čínské měnové politice

LONDÝN (MEDIAFAX) - Rozvíjející se ekonomiky, jejichž export negativně ovlivňují měnové kurzy, se připojují k hlasům protestujícím proti slabému čínskému jüanu. Jak v pondělí uvedla agentura Reuters, dosud si na fixní kurz čínské měny stěžovaly většinou jen nejvyspělejší světové ekonomiky.

Na zasedání G20 minulý týden se ukázalo, že měnová politika Číny se přestává líbit i rozvíjejícím se státům, které jsou jinak s Čínou zajedno v otázkách klimatických změn i reformy Světového měnového fondu.

Brazilský ministr financí Guido Mantega měl v úmyslu na zasedání G20 projednat nerovnováhu mezi fixními a pohyblivými měnami. Nejmenovaný zdroj z jeho resortu uvedl, že měnová politika Číny zemi příliš zvýhodňuje v oblasti vývozu. „Čínský fixní kurz je problém,“ měl brazilský zdroj říci agentuře Reuters během summitu. „Všechny země by měly mít buď fixní nebo pohyblivý směnný kurz.“

Veřejná kritika ale nic nového asi nepřinese. Spojené státy a ostatní západní velmoci letos tlak na Čínu zmírnily zčásti i z toho důvodu, že Peking je tím neústupnější, čím většímu vnějšímu nátlaku musí čelit.

Čínský ministr financí Sie Sü-žen odmítl kritiku Brazílie a ostatních zemí a poukázal na nutnost stabilizovat měny ostatních světových ekonomik a zabránit tak narušení světového hospodářství.

„Všechny země by se měly zaměřit na udržitelnost svých fiskálních politik a hospodářského rozvoje a včas přijmout efektivní opatření proti možným rizikům včetně inflace,“ citovala čínského ministra státní agentura Nová Čína (Sin-chua).

„Je pravděpodobné i nanejvýš žádoucí, že za nějakou dobu jüan posílí, zatím ale budou ostatní rozvíjející se trhy ze současné situace i nadále rozmrzelé,“ okomentoval situaci Manik Narain, stratég společnosti Standard Chatered, jedné z největších bank v Asii.

Vokurková Iva, vokurkova@mediafax.cz