Politici by se neměli vracet do vlády.

Dnešní půlhodinová Partie na Primě ukázala, že se stále hledá. Jistotu zatím nezískal ani moderátor Šíma, kterému jeho práci ovšem neusnadnili nepříliš ukáznění hosté, Petr Nečas a Michal Hašek, takže třeba anketní otázku vyhlásil poněkud pozdě, aniž v závěru oficiálně seznámil diváky s výsledky hlasování. Hlavním tématem byl rozpočet a ještě před tím sto osmdesáti stupňový obrat ČSSD ve vztahu k předčasným volbám. Hašek to zdůvodnil snahou zabránit blamáži a zamezit případné pozdější zpochybnění výsledků voleb. Nečas tyto obavy neměl, akcentoval však mimořádně dominantní pozici Jiřího Paroubka v ČSSD, který svými rozhodnutími překvapuje i další členy strany, ty na čelných pozicích nevyjímaje. V daném kontextu byl posuzován i mandát úřadující vlády, který byl původně vymezen dobou do předčasných voleb. Hašek se vyjadřoval opatrně a nezpochybňoval jej (stejně jako v OVM Škromach a Pecina), naproti tomu Nečas se přimlouval za jeho potvrzení, a to v souladu s názorem premiéra Fischera.

Pokud šlo o státní rozpočet, tak se oba diskutující shodli na tom, že poslední návrh ještě nepovažují za konečný a obě strany k němu mají své výhrady. Nečas hlavně k daním, Hašek akcentoval sociální zajištění rodin a seniorů. Vyjadřovali se i vstupující bývalí ministři financí, Mertlík, Rusnok a Tlustý. První dva neměli zásadní námitky, zatímco poslední z jmenovaných s gustem odsoudil neodpověný přístup Kalouska a Topolánka k přípravě rozpočtu a doporučil, aby se "velká koalice," která ostatně sestavila kabinet, napřed sešla a dala Janotovi jasné zadání.

V ostravských Otázkách Václava Moravce k témuž hovořili na dálku Martinové, Barták a Pecina, spolu s Milošem Zemanem, kterého podle aktuálního průzkumu veřejného mínění občané v politice již nechtějí (61 %), přesto on stejně návrat chystá. Nicméně v diskusi evidentně ostatní účastníky vysoce rétoricky převyšoval. Jako obvykle hýřil trefnými příměry, za všechny uveďme prohlášení, že podle něho není ani tak podstatný institut daní a podpor v nezaměstnanosti, jako vytváření příležitostí, protož podnikatelé nad výši daní staví dostatek zakázek, zatímco většina občanů dává namísto podpor přednost získání zaměstnání, což jsou spojité nádoby. Odsoudil šrotovné a podobné postupy, které označil za autotransfůzi, neboť stát se zbavuje "vlastních" prostředků a poskytuje je jiným sférám společnosti za pochybným účelem.

Z Ostravy debatovali i Zdeněk Škromach a Martin Říman, přičemž v jejich případě bylo zřetelně znát, že na všechny otázky hledí přes "politický filtr." Tím nepřímo potvrdili stanovisko, které v následné části vyjádřili (za zaměstnavatele a odboráře) Jaroslavové, Hanák a Středula, podle kterých se úroveň spolupráce s úřednickou vládou nedá srovnávat s politickými reprezentacemi. Zájem Fischerovy úřednické vlády o konkrétní skutečnosti zásadně překonává dosavadní zkušenosti. Přesto však, oba zároveň, odsoudili některé odhady MF na nichž byl postaven návrh státního rozpočtu.

Další, podstatně rozšířené, informace a zajímavosti zde, například obrázky ze zahraničních cest.