Dvacet let v jedné kancelářské kóji
Svět si včera připomněl významné výročí: před dvaceti lety vyšel první komiks o Dilbertovi. Neznáte Dilberta? Pak jste zřejmě dosud pracovali jako dřevorubec v hlubokých lesích nebo jste přinejmenším neprošli žádnou trochu větší firmou.
Aleš Tůma
Dilbert je inženýr neurčitého (a neměnného) věku, pracující pro blíže nespecifikovanou obří společnost. Své dny tráví v kancelářské kóji, kde zápasí s všeobjímající absurditou a beznadějí.
„Pomáhají“ mu v tom další postavy. Především jeho věrný mluvicí pes Dogbert, postižený megalomanskými choutkami. Dále šéf, jehož hlavní pracovní náplní je udržovat iluzi vlastní důležitosti. A kolegové: například Wally, který sjednává schůzky se zákazníky jen proto, že firemní pravidla dovolují objednat na ně koblihy.
Atmosféru ve firmě nejlépe ilustruje následující dialog: Šéf: „Tvoje powerpointová prezentace zaujala vedení natolik, že mění celou naši strategii.“ Dilbert: „Ale ta prezentace nebyla nic než snůška odpadu v hezkém kabátu.“ Šéf: „Přesně to bude naše nová výrobková řada.“
Podobné dialogy patrně mají předobraz v realitě, jak jinak vysvětlil popularitu komiksu, který pravidelně otiskují noviny po celém světě včetně Česka?
V každém je kus Dilberta
Tenkou hranici mezi skutečností a kafkovskou absurditou testoval autor Dilberta Scott Adams osobně. V roce 1997 se v přestrojení za konzultanta nechal propašovat mezi manažery společnosti Logitech a uspořádal brainstorming.
Původní poslání jejich divize, které znělo "poskytnout Logitechu ziskový růst a související nové oblasti podnikání“, přeformuloval na hatmatilku končící slovy „objevovat nová paradigmata a poté filtrovat, komunikovat a evangelizovat zjištění.“
Proti Adamsovým bizarním návrhům nikdo neprotestoval, dokud šéf souhlasně přikyvoval. Když zjistili, že byli napáleni, vzali to sportovně – což bylo pro firmu vlastně dobrým vysvědčením.
To šéfové jednoho kasina v Iowě měli menší pochopení. Poté, co oznámili, že podnik zavřou, vyvěsil jeden ze zaměstnanců na nástěnku díl Dilberta přirovnávající manažery k "opilým lemurům“ (konkrétně tento: http://dilbert.com/2007–10–26/). Za toto porušení pracovní kázně mu hrozilo, že přijde o podporu v nezaměstnanosti, nakonec v jeho prospěch rozhodl až soud. Zřejmě ale šlo čistě o pracovní právo, o podstatě managementu soud nerozhodoval.
V poslední době se i v Dilbertovi objevují témata jako finanční krize, recese a propouštění. V jednom dílu Dogbert coby ředitel firmy navrhuje nový finanční produkt: hybrid rizikových hypoték a letadla: „Pokryjeme naše ztráty ze špatných úvěrů našimi zisky z ještě horších úvěrů.“
Řeší se tu snižování nákladů. To je zachyceno na http://dilbert.com/2009-03-22/. O řízení rizik se dozvíte na http://dilbert.com/2009–03–17/, odměny manažerů jsou zachyceny jako http://dilbert.com/…/2009–03–28/, vládní záchranné balíčky pak na http://dilbert.com/2009–02–25/. Ušetřeny nezůstaly ani hedge fondy, což můžeme vidět na http://dilbert.com/2009–04–12/.
Témata se zřejmě nevyčerpají přinejmenším dalších dvacet let. Možná to je tím, že v každém z nás je kousek Dilberta.
Poslední zprávy z rubriky Přílohy:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz