Přichází čas akcií?

Očekávám, že se letos trhy dotknou dna a pak prudce posílí. Těžko ale říci, zda zítra či za měsíc, říká Martin Fuchs, ředitel investičních produktů české pobočky HSBC Bank.

Ptal se František Mašek ze serveru Finmag.

Loni v září jste v jednom článku uvedl, že se dámy u kadeřníka bavily o akciích a to je doba, kdy se do nich má investovat. Od té doby šly ale akcie ještě hodně dolů…

Ano, to jsem řekl a stojím si za tím. Baví-li se lidé už i v hospodě či třeba u kadeřníka o finanční krizi a akciích, je podle mého názoru správný čas pro nákupy akcií. Čas od času ale dostane některé z osvědčených investorských pravidel za uši, jako v tomto případě, protože pokles, a to akciových, ale i komoditních trhů, je daleko silnější než odborníci čekali. Nákupy akcií jsou tak nyní ještě atraktivnější než na podzim.

Kdyby nezkrachovala investiční banka Lehman Brothers mohl být tento vývoj trochu jiný?

Lehman Brothers je jen jedna z obětí americké úvěrové krize, která se podepsala na silném zpomalení globální ekonomiky.

Pokud by ale někdo této bance pomohl, nebyla by situace na trzích trochu jiná?

Nemyslím si, že státní pomoc jakékoliv finanční instituci může nějak zásadně změnit vývoj finančních trhů. Kdyby nezkrachovala společnost Lehman Brothers, stalo by se to někomu jinému.

S kadeřníkem to tedy nevyšlo. Je již přesto nyní vhodná doba k nákupům akcií?

Myslím si, že ano. Když se podíváte do historie, můžete si povšimnout, co běžný čtenář obvykle nevnímá. Akciové trhy padají výrazně dřív, než se ekonomikám přestane dařit. Také tentokrát začaly klesat asi o půl roku dříve, než ekonomiky začaly zpomalovat. Stejně tak ale, alespoň na vyspělých trzích, akciové trhy zpravidla rostou půl roku předtím, než se ekonomiky odrazí ode dna. To vám mohu ukázat na grafech v podstatě v celém minulém století na ekonomice USA.

Vyjdu-li tedy z předpokladu, že se může globální ekonomika dotknout dna někdy ve druhé polovině tohoto roku, může být správná chvíle k větším nákupům akcií nebo komodit v první polovině letošního roku – tedy přibližně šest měsíců před dosažením dna. Kadeřník se sice tentokrát mýlil, historické zkušenosti nám ale mohou pomoci  v rozhodování ještě o něco lépe.

Druhá polovina roku je ale široký pojem. Pokud přistoupím na vaše argumenty, není přece jen na nákupy akcií ještě brzy?

Kdybych přesně věděl, kdy se trhy dotknou dna, tak tady dnes s vámi nepopíjím šálek kávy, ale sháním peníze, abych je mohl vrhnout na trh v tu pravou chvíli. To já ale opravdu nevím, protože nemám křišťálovou kouli.

Zdá se mi ale, že zvolna přibývá věhlasných ekonomů, včetně nositelů Nobelových cen za ekonomii, kteří jsou pesimističtější a oživení americké, nebo i dalších ekonomik v letošním 2. pololetí zpochybňují.

Já jim jejich názor neberu. Důležité je si uvědomit, že recese, jíž ekonomiky procházejí, je přirozenou součástí hospodářského cyklu, nyní bohužel trochu drsnější než v některých jiných dobách. Nejde o nic jiného než o ozdravnou fázi, během které nedostatečně silné podniky zaniknou, podobně jako slabší jedinci v přírodě. Kapitálově silné firmy na tomto období naopak vydělají, neboť se jim po odchodu slabších hráčů otevře nový prostor pro distribuci svých produktů. Ekonomiky budou šlapat dál a tím pádem akciové trhy posílí.

Pokud je tedy podle vás vhodná doba k investování, do čeho máme vložit peníze?

Vzhledem k mimořádné korekci všech finančních trhů je odpověď jednoduchá. Ceny téměř všech akciových a komoditních trhů klesly na dlouhodobá minima. Klienti tak, na rozdíl od minulosti, nemusí zvažovat, zda je lepší investovat do českého či čínského akciového trhu. Stačí, když si sestaví jednoduché globálně vyvážené portfolio, které bude respektovat jejich investiční horizont a očekávání i ochotu nést určité riziko a přes produkty renomovaných správců investují své prostředky. Ideálním investičním nástrojem pro veřejnost jsou podílové fondy. Pokud si tedy investoři připraví se svými finančními poradci globálně vyvážené portfolio, s velkou mírou jistoty udělají dobře. Nemusí hledat jeden jediný trh.

Hovořil jste o předpokládaném růstu trhů. Může být podle vás plynulejší, nebo spíše skokový?

Korekce akciových trhů byla tentokrát mimořádně silná a velkou roli při ní sehrála panika investorů. Proto očekávám, že po návratu důvěry dojde k prudkému nárůstu akciových trhů. Neřeknu vám, zda to bude zítra či za měsíc, ale myslím, že to bude silný růst. Vzkaz pro finanční poradce zní: prodávejte, prodávejte, prodávejte, protože správná doba je, když trhy klesají, nikoli až trhy vyletí o pár desítek procent nahoru.

V souvislosti s poklesem akciových i komoditních trhů se mj. hovořilo o tom, že již přestává platit  strategie kup a drž, nebo že je u investic do akcií třeba počítat s mnohem delším investičním horizontem, než se dříve předpokládalo.

Já tato pravidla neodmítám. Podle mého názoru není možné, aby drobný klient - neprofesionál  dokázal posoudit, kdy přišel čas nakupovat a kdy je dobré prodávat. To neodhadne většinou ani profesionální správce. Proto osobně pokládám za ideální vložit část peněz, které nepotřebujete, do globálně vyváženého portfolia a určitou dobu se na tuto investici nedívat.

Nebude chtít nyní řada klientů, kvůli velkým ztrátám fondů, do nichž vložili peníze, investovat sama?  

To si rozhodně nemyslím. To, že klienti dočasně ztrácejí v akciových, komoditních či dluhopisových fondech, není důvodem k tomu, aby investovali samostatně. Lidé jsou dnes časově vytížení a jejich profese často nemají přímou spojitost s finačními trhy. Nemohou mít tedy předpoklady, aby byli úspěšní při samostatném investování.

A co investiční certifikáty?

Certifikáty  jsou standardní investiční produkty, které nesou kreditní riziko emitenta. Myslím, že v současné době je důležité, aby drobní klienti při volbě investičních produktů takové riziko eliminovali a preferovali investiční produkty, kde bude jejich investovaný majetek oddělen od majetku správce. U investičních certifikátů takové pravidlo splněno není. Pokud si je tedy koupíte, nesete kreditní riziko emitenta.

Kam nyní investujete vy?

Období euforií nebo krátkodobých korekcí mne nechává chladným. Peníze, které jsem odložil na investice, mám uloženy dlouhodobě – skutečně na důchod. Zda do té doby v některém roce akciové trhy vyrostou dvakrát víc než je historický průměr, nebo třeba klesnou o 20-30 %, mne nechává naprosto klidným.

Přesnější složení mého portfolia vám záměrně neřeknu, každý klient má totiž jiná očekávání. Bylo by nešťastné, kdyby vaši čtenáři byť jen uvažovali o investicích podle portfolia, které odpovídá mému naturelu, mé ochotě riskovat a mému očekávání. 

Jaká jsou tato očekávání?

Jsem konzervativní člověk. Držím se proto předpokladu, že se můj majetek v průměru ročně zhodnotí o nějaký násobek inflace. Na to, že jde o portfolio sestavené na nějakých 20 let, je mimořádně konzervativní. Ke zhodnocování peněz využívám podílové fondy, protože nechci nést kreditní riziko instituce, která se o mé peníze stará. Neinvestuji sám, protože poměrně hodně pracuji a nemám čas sledovat na denní bázi každou firmu, kterou bych mohl mít v portfoliu. Nechávám to tedy profesionálům, kteří jsou placeni za to, aby tuto činnost dělali za mě a řídili podílový fond podle předem dané strategie, kterou jsem si vybral.