Rysková: Podivné signály z bankovní sféry

ČNB snížila základní úrokovou sazbu v zájmu oživení ekonomiky. Jenže s bankami to asi moc nehne. Čekají spíš na to, jakou nabídku jim udělá stát.

Banky v Česku netrpí nedostatkem likvidity, a to, že nechtějí půjčovat, není zaviněno cenou zdrojů na finančním trhu. Ony prostě půjčovat nechtějí a vyčkávají.  Proto čtvrteční snížení základní úrokové sazby, stejně jako to předchozí v prosinci loňského roku, podrazí maximálně ještě více nohy koruně, ale peníze do ekonomiky nenapumpuje.

Čím hůře, tím lépe

Banky v Česku utáhly úvěrové kohouty, jako Putin plynovod. Ohánějí se přitom riziky nastupující recese a přidávají k tomu pesimistické prognózy. Skoro by se mohlo zdát, že by jim ani ty nejčernější scénáře ekonomického propadu nebyly proti mysli. Čím bude hůř a čím více se budou blížit parlamentní volby, tím rychleji možná vláda „vyměkne“. A pak třeba ochotněji sáhne do státního rozpočtu pro pomoc bankovnímu sektoru.

Ostatně za banky lobbuje kde kdo. Přimlouval se za ně i rakouský kancléř Werner Fraymann při své návštěvě v Praze minulý měsíc. Šéf Raiffeisenbank International Herbert Stepic dal dohromady skupinu devíti bank působících ve středoevropském regionu a chce pro ně vylobbovat pomoc i od Evropské centrální banky.   

„Jen“ záruky

V Česku se zatím rýsuje „jen“ pomoc v podobě záruk, které by poskytovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) za úvěry pro malé a střední podnikatele. Program záruk není žádnu novinkou – fungoval už několik let a bude znovu spuštěn tento týden a stát na něj vyčlení 1,6 miliardy korun. Zatím se bude vztahovat jen na investiční úvěry, ale očekává se, že do měsíce bude ještě rozšířen i na provozní úvěry a stát přidá další miliardu korun.

komerční banky značné snížení úvěrového riziko, protože za podnikatele, který by se dostal do potíží, zaplatí značnou část úvěru ČMZRB, tedy potažmo stát. Dosud se garance ČMZRB vztahovala většinou jen na 70 % úvěru a je otázka, zda takové zajištění bude pro komerční banky dostatečné k tomu, aby začaly půjčovat. Zatím budou vyčkávat a kalkulovat.

Mohou si klidně počkat

O co méně úvěrů banky poskytují v poslední době podnikové sféře, o to více rozpůjčují domácnostem. V prosinci to bylo dokonce na chlup přesně. Přitom je zajímavé, že v segmentu spotřebitelských úvěrů jim vysoké riziko nevadí, i když musejí dobře vědět, že žadateli jsou lidé s nižšími příjmy, finančně méně gramotní a bez dostatečného pudu sebezáchovy. Jenže proč nepůjčovat, když jsou klienti ochotni platit RPSN přesahující 14 %. Dosud to byla dostatečně velká marže na to, aby pokryla kolem 12 % nesplácených úvěrů a ještě přinášela zisk, ale jak dlouho to bude stačit? Delikvence totiž velmi rychle roste.  

Ani na hypotékách banky nejsou zatím škodné. Sice loni konstatovaly s nevolí pokles zájmu, ale přitom nevyšly trhu vstříc a úvěry na bydlení nezlevnily. Podle statistiky ČNB se roční procentní sazba nákladů u úvěrů domácnostem na bytové účely loni vytrvale šplhala vzhůru s jedinou malou výjimkou - v listopadu klesla z 5,8 % na 5,79 %. V  prosinci však zase povyskočila a zakončila rok na úrovni 5,88 %.  Bláhoví ti, kdo si koupili byt nebo dům na hypotéku a věřili, že vývoj jejich úrokových sazeb bude kopírovat cenu peněz na finančním trhu.

K ziskům patří i riziko

Banky by kritiku své úvěrové politiky, která se značnou měrou podepisuje na průběhu recese, jestli ji přímo nezhoršuje, odbyly tím, že musejí dbát na bezpečnost a zájmy akcionářů.  Jistě, nejsou to žádné charitativní organizace, ale akciové společnosti založené primárně za účelem zisku. A ten měly v minulých letech v Česku i jinde ve střední Evropě více než štědrý. Jak uvádí agentura Reuters vedoucím finančním domům, kterými jsou UniCredit, Erste Group Bank, Raiffeisen International, Société Générale a KBC, rostl v tomto regionu zisk o 20 až 30 % ročně. I v letošním roce – tedy v době, pro kterou vydávají analytici těchto bank chmurné prognózy, počítají jejich manažeři se ziskem. Jenže jak známo, každý zisk má své riziko, a proto by si ho měly banky laskavě nést samy, a ne hned natahovat ruku pro státní pomoc.  

Autor: Světlana Rysková