ČR - revize HDP ve 2Q vylepšila růst o 0,1% na výsledných 4,6%

Čtvrtletní národní účty - 2. čtvrtletí 2008

Hrubý domácí produkt, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, se ve 2. čtvrtletí zvýšil o 0,9 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím, respektive o 4,6 % meziročně. Celková zaměstnanost po vyloučení vlivu sezónnosti vzrostla mezičtvrtletně o 0,2 %, proti loňskému 2. čtvrtletí o 1,7 %.
Podle zpřesněného odhadu, založeného na úplnějších informacích ze statistických šetření a z administrativních zdrojů dat, vzrostl v letošním druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 4,6 %.¹⁾ Oproti předběžnému odhadu ze 14. srpna byl meziroční růst zvýšen o 0,1 procentního bodu (p.b.). Zároveň byl upřesněn odhad vývoje za první čtvrtletí na meziročních 5,4 %, v úhrnu za 1. pololetí HDP vzrostl o 5,0 %.
 
Zatímco mezičtvrtletní zvýšení HDP bylo v obou letošních čtvrtletích téměř shodné (0,9 % po zaokrouhlení), v meziročním srovnání růst HDP ve 2. čtvrtletí dále zpomalil. Příčiny lze hledat v kombinaci  externích a interních vlivů. K vnějším patřily postupné posilování kurzu koruny a pokles směnných relací související především s vývojem cen komodit (zejména ropy), což spolu s ekonomickými problémy největšího obchodního partnera, německé ekonomiky, působilo v úhrnu negativně na hospodaření podnikové sféry. Hlavním domácím důvodem zpomalení celkové poptávky byla relativně nízká tvorba zásob v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Naopak motorem růstu poptávky po HDP byl především zahraniční obchod, kde výrazný převis vnější poptávky nad nabídkou vyústil do vysokého aktivního salda zahraničního obchodu zbožím a službami. Na nabídkové straně ekonomiky potvrdil svou klíčovou pozici zpracovatelský průmysl, který zajišťoval téměř 70 % růstu celkové hrubé přidané hodnoty.
 
Vývoj výdajových složek HDP:

• Meziroční zvýšení konečné spotřeby v letošním druhém čtvrtletí o 2,8 % přispělo k růstu HDP 1,9 p.b. Její vývoj byl ovlivněn zejména růstem výdajů domácností o 3,2 % (při nominálním růstu o 9,4 %). Výdaje institucí vládního sektoru zahrnované do výdajů na konečnou spotřebu se zvýšily o 1,8 %.
• Tvorba hrubého kapitálu zůstala o 4,7 % pod loňskou úrovní, což mělo záporný vliv 1,3 p.b. na růst HDP. Přitom tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně vyšší o 4,0 %, když hlavním zdrojem jejího růstu byly investice do obydlí, dále pak do strojů a zařízení (bez dopravních prostředků) a do nebytových budov a staveb. Přírůstek zásob byl však naopak výrazně menší než v loňském druhém čtvrtletí s negativním dopadem na růst HDP 2,2 p.b.
• Zahraniční obchod zbožím a službami byl ve 2. čtvrtletí hlavním zdrojem ekonomického růstu s příspěvkem 4,0 p.b. k přírůstku HDP. Vysoké meziroční tempo 13,5 % si udržel vývoz zboží a služeb, zatímco růst celkového dovozu zpomalil na 8,9 %.

 
Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve stálých cenách meziročně vzrostla o 4,6 %. K tomuto vývoji přispěl především zpracovatelský průmysl, který se meziročním zvýšením o 11,6 % rozhodujícím způsobem podílel na celkovém růstu HPH. Dílčím způsobem přispěla k růstu HPH i odvětví obchodu, dopravy a služeb. Pod úrovní předchozího roku zůstalo především zemědělství.
 
Hrubý domácí produkt v běžných cenách vzrostl meziročně o 6,7 %, tj. nejméně za poslední dva roky. Oproti předchozímu čtvrtletí byl HDP vyšší pouze o 0,7 %, nižší mezičtvrtletní růst byl v uplynulých pěti letech zaznamenán pouze jednou (v 1. čtvrtletí 2005). HPH v běžných cenách vzrostla meziročně méně než HDP, pouze o 5,8 % (mezičtvrtletně o 0,6 %). Důvody je třeba hledat především v oblasti cen vývozu a dovozu, a to především ve vývoji kurzu koruny a směnných relací. Nejvýrazněji pocítil dopad cenového vývoje zpracovatelský průmysl, kde HPH v běžných cenách dokonce o 0,7 % poklesla.
 
Růst úhrnné cenové hladiny o 2,0 %, vyjádřený implicitním deflátorem HDP, byl ovlivněn značně rozdílným vývojem cen domácích a zahraničně obchodních, jejichž dopady se vzájemně částečně kompenzovaly (na jedné straně meziroční růst deflátorů výdajů domácností o 6,0 % a tvorby fixního kapitálu o 2,0 %, naproti tomu pokles cen vývozu o 7,8 % a dovozu o 5,4 %). Deflátor HPH byl meziročně vyšší o 1,2 %, přičemž v jednotlivých odvětvích se změny cen promítly značně diferencovaně - zatímco v odvětví zemědělství deflátor vzrostl o 37,1 %, ve zpracovatelském průmyslu naopak poklesl o 11,0 %.
 
Ke zvyšování výkonnosti ekonomiky přispěl růst zaměstnanosti, která se po odstranění sezónních vlivů zvýšila ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 1,7 %. Produktivita práce, měřená vývojem hrubé přidané hodnoty na pracovníka, vzrostla meziročně o 2,8 %. V ekonomice bylo podle metodiky národních účtů ve 2. čtvrtletí zaměstnáno průměrně 5 233 tisíc osob, o 89 tisíc více než ve stejném čtvrtletí loňského roku.  
Hrubý domácí produkt v zemích EU 27 vzrostl ve 2. čtvrtletí podle odhadu Eurostatu ze 3. září 2008 meziročně o 1,6 %, z toho v Eurozóně o 1,4 %. Na Slovensku se HDP zvýšil o 7,6 %, v Polsku o 6,1 %, v Rakousku o 2,3 %, v Maďarsku o 1,8 % a v Německu o 1,7 %.

Zdroj: ČSÚ