Rolování kontraktů a jejich dopad na cenu

Pokud vlastníme futures kontrakt musíme znát datum jeho expirace a být schopni se poté rozhodnout, jak s kontraktem naložíme. Jednou možností je kontrakt přerolovat, což je situace na trhu, které také někteří obchodníci využívají k dosažení dodatečných zisků.

Na komoditních burzách je možno nakupovat a prodávat celou řadu komodit: pšenici, oves, kukuřici, hovězí maso, vepřové maso, zlato, stříbro, bavlnu, kakao, cukr a mnoho dalších. Pokud tedy víme jakou komoditu chceme investovat, musíme se dále rozhodnout, jaký kontraktní měsíc dodání budeme chtít obchodovat. Jednotlivé komodity je možno nakoupit s různými termíny dodání, například můžeme nakoupit kontrakt na sojové boby s termínem dodání v červenci nebo srpnu, září, listopadu a tak dále až na měsíce v roce 2010. Investoři si většinou vybírají ty nejbližší kontraktní měsíce (tzv. front měsíce), které jsou nejobchodovanější, tedy jsou vysoce likvidní.

Pokud tedy nakoupíme například kontrakt na pšenici s měsícem dodání září, znamená to, že daný kontrakt v září vyprší a my se musíme rozhodnout, co dál. Máme tři možnosti:
Prodat kontrakt a přerolovat jej do dalšího měsíce nákupem kontraktu následujícího kontraktního měsíce nebo jiného následujícího
Prodat kontrakt a vybrat zisk nebo akceptovat ztrátu a zůstat venku z trhu (to stay out of market)
Přijmout dodávku komodity nebo jiného aktiva, které je podkladovým aktivem daného futures kontraktu

Pokud se rozhodneme daný kontrakt prodat, měli bychom sledovat tak zvaný First Notice Day (FND), neboli den, kdy budeme upozorněni, že vlastníme kontrakt na nákup příslušné komodity a pokud tento kontrakt neprodáme, budeme si muset v brzké době vyzvednout objednávku, tedy několik tun pšenice. Posléze ještě existuje Last Trading Day (LTD), což je absolutně poslední den, kdy máme ještě možnost daný kontrakt prodat a zbavit se tak závazku převzít danou komoditu. Pokud tedy obchodujeme komodity za účelem zisku, neboli spekulujeme, musíme se informovat u svého brokera nebo najít si na internetu, kdy je první upozornění a kdy je poslední den obchodování daného kontraktu.

Výhodu obchodování v různých kontraktních měsících využívají obchodníci především k zajišťování svých pozic. Populární je například opční strategie kalendářní put spread, kdy cílem obchodníka je prodat nadhodnocenou put opci s velkou implicitní volatilitou a jistit se nákupem put opce se vzdálenějším měsícem do expirace s nižší implicitní volatilitou.  Podobně se mohou obchodníci zajišťovat i ve svých futures kontraktech.

Zde je nutné objasnit následující výrazy :
Contango – cena kontraktu futures směrem do budoucnosti narůstá, což je tzv. „normální“ situace, protože vzdálenější kontrakty jsou dražší například o náklady spojené se skladováním komodity a pod.

Backwardation (inverzní trh) – cena kontraktu směrem do budoucnosti klesá. To svědčí zpravidla o silné poptávce a býčím sentimentu. Backwardation je často považován za mimořádný stav, který se vrátí do stavu contango.

Této skutečnosti pak můžeme využít tak, že zaujmeme tzv. intrakomoditní spread – tj. simultánní zaujmutí opačných pozic v kontraktech téže komodity. Příkladem může být například nákup červencové ropy a současný prodej srpnové ropy.
Uvedené operace se provádí především k omezení rizika. Je nutné si uvědomit, že riziko opačného vývoje, než jsme předpokládali, je značné a nelze ho v žádném případě podceňovat. Na druhou stranu však lze jen těžko předpokládat, že by rozdíl cen mezi dvěma kontrakty mohl dosáhnout nekonečných hodnot, jde přeci jen pořád o tutéž ropu, pouze rozdíl v termínu dodávky činí jeden měsíc. Jasným důkazem, že míra rizika je nižší než u čistě  long či short pozice je i skutečnost, že burzy při otevírání spreadů vyžadují zpravidla nepoměrně nižší marginy než u čistě long nebo short pozice.

Autoři: Lucie Vitamvásová (lucie.vitamvasova@xtb.cz)
          Jaroslav Tupý (jaroslav.tupy@xtb.cz)