Jan Švejnar to bude mít těžké

Diskuse o zdravotnictví a sociálnu v Otázkách Václava Moravce i Nedělní Partii se odehrávaly za účasti "hlav nejpomazanějších," tedy současných a bývalých ministrů (Julínek, Rath, Nečas, Škromach), vyvrcholením však byl nesporně "apendix" Partie, totiž krátká účast novopečeného kandidáta na post českého prezidenta, profesora Jana Švejnara. Jestliže diskuse vpředu jmenovaných (ex)ministrů se odehrávala v tradičním stylu, kdy si divák mohl vybrat podle své sympatie k té či oné straně, protože pravdu měl vždy ten kdo mluvil, tak při Švejnarově "výslechu" se testovaly jeho názory a znalosti examinátorem Šimůnkem.

Především je třeba ocenit, že Švejnar pozvání přijal a akceptoval způsob testování. Po pravdě řečeno, ono mu nic jiného stejně nezbývalo, platí známé: Kdo se dal na vojnu, musí bojovat. Nicméně, není až tak důležité, že "poněkud více" plaval v českých dějinách i znalostech z oblasti sportu, pozoruhodný je spíše výběr (paleta témat) otázek a způsob jejich komentování. Už samotný začátek rozhovoru byl úsměvný tím, že Petr Šimůnek zaznamenal průběžný zájem volajících diváků, kteří se měli vyjádřit zda by chtěli Švejnara prezidentem; v tom momentě bylo skóre ve prospěch kandidáta přítomného ve studiu a moderátor okamžitě relativizoval (objektivně samozřejmě odůvodněně) výsledky ankety "vlastní" televize poukazem na "jiný velký" průzkum v němž Jan Švejnar výrazně neuspěl. Příznačné, i když asi ne úmyslné, bylo i to, že v závěru pořadu neoznámil celkové výsledky (59 : 41 procentních bodů pro Švejnara).

Lze očekávat, že Švejnar to nebude mít lehké, když už jeho vyhlídky jsou samy o sobě málo nadějné. Pro novinářskou obec jsou signifikantní takové zvláštní, těžko pochopitelné manipulace, činěné jakoby mimochodem, jejichž původ tví bůhví v čem, v nějakém podivném klišé. Povětšinou, zatím, hovoří-li žurnalisté o těchto dvou nejdůležitějších kandidátech, staví proti sobě velmi často profesora a ekonoma, jakoby to v daném případě nebylo jedno. Velmi často se také akcentuje Švejnarův dlouhý pobyt (též občanství i manželka) v USA, přičemž některé podobné charakteristiky platí např. u T. G. Masaryka, jehož erudici se nikdo neodváží zpochybňovat (do důsledku vzato, vlastně původem ani nebyl Čech). Podobné náznaky se objevily i v otázkách položených Petrem Šimůnkem. Není mým cílem plédovat ani pro jednoho ze dvou protagonistů únorové volby, budu jen se zájmem očekávat jakou paletu dotazů si na příští Partii, kdy má být hostem pan president, Petr Šimůnek připraví a jak bude odpovědi svého hosta glosovat.
Další (rozšířené) informace a zajímavosti zde