Ve vládě se vede studená válka o jádro

První tábor vede ministr životního prostředí (MŽP) Martin Bursík, druhý ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Říman. Spor sice nepřipouštějí, ale médiím dávají naprosto protichůdná vyjádření.

Například: podle Bursíka vyvážíme objem elektřiny rovnající se produkci Temelína a žádný nedostatek elektřiny Česku v nejbližších letech nehrozí; naopak Říman energetickou krizi očekává. Jeho řešení? Další jaderné reaktory. Bursík ke sporu Právu řekl: "Rozdílné pohledy samozřejmě máme. Hranice hřiště diskuse jsou vymezeny koaliční smlouvou."  Nijak se přitom netají, že posilování jaderné energetiky v ČR je pro něj nepředstavitelné.

"Jádro v sobě skrývá  tolik nevyjasněných otázek, nedostatečnou garanci odpovědnosti za škody, nejasný konec palivového cyklu, vysoké společenské náklady spojené s bezpečností, apod., že ji nepovažujeme v nejbližších letech pro ČR za perspektivní," uvedl.

Římana podpořil velvyslanec

Zatímco zelení jsou na naší politické scéně v jasném omítání jádra ojedinělí, MPO podporuje i energetický velvyslanec Václav Bartuška z ministerstva zahraničních věcí. Ten je autorem zprávy pro Bezpečnostní radu státu, kde varuje před možnou energetickou nesoběstačností. Budoucnost vidí jednoznačně - v jádru a v uhlí.

Dokument o 17 stranách měl zůstat až do konce června na žádost Bursíka utajený. Radiožurnál ho však získal a ve čtvrtek zveřejnil. "Ta celá zpráva považuje paradoxně jako domácí energetický zdroj jádro. A nevypořádává se s tím, že od roku 2010 tady budeme mít monopol na dodávky jaderného paliva z Ruska, což je samozřejmě také bezpečnostní riziko," řekl k tomu Bursík, který žádá zprávu přepracovat. A na tom se chce podílet i on sám.

Rozhodne komise

O směřování české energetiky by měla rozhodnout nezávislá komise zřízená koncem ledna vládou. "Předsedou byl jmenován Václav Pačes, předseda Akademie věd České republiky. Komise má posoudit energetické potřeby, spotřebu, technologický vývoj, geopolitické aspekty, bezpečnostní aspekty, energetické, ekonomické i ekologické aspekty v horizontu nejméně 40 let. Měla by přinést odpověď na otázku, kam se má tuzemská energetika zaměřit," řekl Právu mluvčí MPO Tomáš Bartovský.

ČEZ zatím na postoj vlády vyčkává. "Variant získání dostatečného množství elektřiny je více. Základní možnosti jsou stavba nových jaderných či plynových zdrojů, dovoz uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů. Bude záležet na státní energetické politice, jakou strukturu zvolí," uvedl pro Právo mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Podle něj se v budoucnu nelze spoléhat na dovoz elektřiny. "Celkově bude v regionu střední Evropy do roku 2020 chybět zhruba 15 000 MW výrobní kapacity. Temelín má 2000 MW. Jinak řečeno, zřejmě nebude od koho elektřinu koupit," doplnil.

Firma chce do obnovitelných zdrojů v příštích 15 letech investovat 30 miliard korun, z toho 20 miliard půjde do větrné energetiky. Spotřeba elektřiny v ČR podle ČEZ stále roste, za 15 let bude až dvojnásobná, než je nyní. Stejný trend je v celé Evropě.

(Právo, -Lenka Hloušková-)