Čína zvažuje využít devizové rezervy k financování energií

Čína možná využije k financování strategických ropných rezerv část z obrovské sumy devizových rezerv které v listopadu dosáhly částky přesahující $1 bilion a jsou největší na světě. Podle vice-premiéra Z. Peiyana potřebuje rychle rostoucí ekonomika země urychlit zásobu energetických zdrojů zejména ropy, zemního plynu, uhlí a dalších surovin.

Počátkem roku hostil Beijing sumit afrických zemí na kterém se projednával přístup Číny k africkým přírodním zdrojům a na oplátku čínské investice do silnic a železnic v Africe. Zeng uvedl ve výboru čínského parlamentu a jehož proslov ocitovala tisková agentura Xinhua že by země mohla využít obrovské devizové rezervy k posílení energetických rezerv a dodal že navrhuje mimo jiné i zřízení útvaru pro strategickou rezervu uhlí. Jeho návrhy přicházejí poté co státní rafinérská Sinopec požaduje odpis 5 miliard juanů jako kompenzaci ztrát které dosáhly ve 3Q 12,58 miliard.

Vláda též přijala kroky k reformaci devizového trhu tak aby byl juan více pružnější v tržním prostředí. Juan po revalvaci v roce 2005 zpevnil o pouhé 2,1%. Nicméně guvernér centrální banky Z. Xiaochuan uvedl že že bude Čína udržovat kurz juanu “na přijatelně vyvážené úrovni.“

Kritici tohoto stavu namítají že juan zůstal stále hluboce podhodnocený dovolující udržovat exportní ceny na minimu. Americko-čínská schůzka na vysoké úrovni v listopadu nepřinesla nic nového. Američané stále požadují urychlenou reformu devizového kurzu juanu který zvýhodňuje čínské exporty vytváří nerovnováhu světového obchodu a růst obrovského obchodního přebytku.