Jsou nové jaderné zdroje pro ČEZ dobrou nebo špatnou zprávou ?

Mínistr průmyslu a obchodu Martin Říman podporuje rozvoj jaderné energetiky u nás a volá po urychlené přípravě a realizaci nových zdrojů, které v budoucnu zjistí energetickou samostatnost státu.

Co toto prohlášení znamená pro ČEZ ? Je rozvoj jaderné energetiky pro akcie ČEZ dobrou a nebo špatnou zprávou ? Nabízejí se otázky, jak zapůsobí na akcie předpokládaný obrovský objem investic potřebný pro nové JE, jak zapůsobí fakt nejisté návratnosti, která je navíc myslitelná až v řádu několika desetiletí? Pokud dojde k realizaci dalších JE zařízení je možné, že by to mohlo znamenat konec akvizičních snah firmy a rovněž některých úvah respektive spekulací o možných mimořádných dividendách pramenících z přebytku hotovsti? .

Zajímavá je otázka případného prodeje 16% akcií ČEZ a vlivu avizovaného plánu na atraktivitu akcií při prodeji.

Následují reakce oslovených analytiků:

Podle Ing.Josefa Stoulila z Afin Brokers stojí na pozitivní straně mince především fakt, že potvrzení cesty, kterou razí ČEZ v politice rozšiřování jaderné energie, ze strany ministerstva průmyslu a obchodu (i když ministr nemusí být ve funkci příliš dlouhou dobu), tak de facto znamená větší důvěru státu v bezpečnost, výkonnost a efektivnost těchto zdrojů. Samozřejmě, že půjde o vysoký objem investic (s možným dopadem do bilance firmy), ale další následné efekty spojené s touto formou zabezpečení dostatku energie pro ČR (s možností jejího zužitkování na vývoz) budou převažovat do pozitiv a to nejen finančních, ale i ekologických (za podmínek transparentní kontroly) a dalších.

Podle Jana Procházky z Cyrrusu by vysoké investice do nových jaderných zdrojů nemusely a nebudou znamenat útlum akvizičních aktivit. Zahraniční snahy ČEZ nejsou v porovnání s budováním nové JE tak náročné a pro jejich financování ČEZ zdroje v případě p otřeby vždy najde. Podle Procházky není ohrožen ani plán růstu řádných dividend, s mimořádnými se ani nepočítá.

Podle Petra Nováka z Atlantik FT jsou zprávy o nových jaderných zdrojích pro ČEZ spíše pozitivní, protože výstavba jaderných bloků v místě Temelína, kde se s výstavbou  dalších dvou bloků počítalo již při výstavbě nynějšího zdroje, by byla jistě nejefektivnější. Mimistr Říman se takto vyjadřuje již dlouhodobě. Na druhou stranu nemá nová vláda doposud důvěru a její plány nejsou zatím zcela relevantní.

Výstavbu nových zdrojů podporuje navíc Státní energetická koncepce (SEK), jako základní strategický dokument v energetice. Z hlediska naplnění základního cílem, což je energetická nezávislost, nám nezbývá nic jiného (pokud nechceme být po roce 2015 významnými dovozci elektřiny) než výstavba nových jaderných bloků nebo prolomení územních těžebních limitů. Na jiných základech než je jádro a uhlí nemůže naše energetika vzhledem k potenciálu obnovitelných zdrojů stát. V otázce prosazení výstavby zdrojů nezapomínejme, že stát je majoritním vlastníkem v ČEZu (67,6% podíl) a cílem státu je, co největší energetická nezávislost.

Na druhou stranu je jasné, že výstavba dvou bloků o výkonu 600 MW by si vyžádala značné investice. Ale ČEZ je  jednou z nejméně zadlužených energetik v sektoru, což je rozdíl od ostatních energetik financovaných hlavně dluhově. Případný růst zadluženosti bych vzhledem k nákladům kapitálu  nevnímal příliš negativně. Výroba v jaderných zdrojích je nejlevnější a nejefektivnější z výrobního portfolia ČEZu a pokud by se struktura výroby elektřiny ve zdrojích ČEZu posouvala k jádru, tak bych to neviděl vůbec jako negativní. Navíc ČEZu poklesnou díky konci životnosti uhelných elektráren po roce 2010 značně výrobní kapacita plně je nebude schopen nahradit ani při prolomení územních těžebních limitů. Výhodou výroby v jaderných elektrárnách  je výroba bez emisí a zisky z prodeje volných emisních povolenek. Díky předpokládanému růstu ceny elektřiny v ČR v následujících letech k úrovním cen v regionu (dlouhodobě v Německu) bych neměl obavu o návratnost investice do jaderných zdrojů. V energetice jsou obecně návratnosti investic delší, což vyplývá ze samotné podstaty sektoru.

S výstavbou jaderných bloků se počítá až po roce 2020. První blok podle SEK v roce 2025. Proto bych v horizontu dalších let neměl obavu o pokles akviziční politiky ČEZu. V delším časovém horizontu by to mohlo znamenat utlumení akviziční politiky ČEZu. Otázku, je, zda ještě v regionu plus Balkán bude v té době co privatizovat. Proto se ČEZ teď účastní téměř jakéhokoliv tendru na Balkáně (tato šance se již asi nebude opakovat). Předpokládám, že tyto akvizice by však již byly financovány dluhově. O čemž svědčí fakt, že ČEZ plánuje letos vydat eurobondy v hodnotě 500 mil .EUR, pokud provede nějaké akvizice. S mimořádnými dividendami bych vzhledem k akviziční politice a investicím do obnovy uhelného portfolia v ČR (Tušimice, Prunéřov, Ledvice a Počerady, generálka Dětmarovic) v následujících letech nepočítal. ČEZ vyhlásil, že bude vyplácet dividendy v celkové výši 40 až 50% konsolidovaného zisku. Vzhledem k obnově zdrojů a případným akvizicím počítám spíše se 40% výplatním poměrem.

Své názory na uvedené téma můžete prezentovat v rámci diskusního fóra Názory.cz v sekci věnované akciím ČEZ, které naleznete ZDE