Státní dluh ČR ve 2Q rychle rostl na 729 mld.Kč

Státní dluh ke konci června dosahoval úrovně 728,9 mld. (cca 23% HDP). Výše není překvapivá, protože byla zveřejněna již začátkem července. Dnes ministrerstvo financí zveřejnilo upřesněnou strukturu dluhu. Od začátku roku státní dluh se zvýšil o 37,7 mld.. Nárůstu státního dluhu obstaraly především emise státních dluhopisů, které během 1.pololetí vydal v objemu 152,7 mld., ale značnou část prostředků ministerstvo financí použila na splácení předchozích dluhopisů (114,6 mld.) a takzvaná čistá emise (nově vydané – splátka starých) dosáhla 37,2 mld. Přitom z tohoto nárůstu můžeme říci, že přibližně 14 mld. tvoří úroky z předchozího dluhu. Z hlediska struktury dluhu 611,4 mld. připadá na vnitřní dluh, což jsou dluhopisy a závazky v korunách a 117,5 mld. korun představuje zahraniční dluh, kam spadají závazky vůči Evropské investiční bance (32 mld.) a dluhopisy vydané v zahraničí (85 mld.)

Státní dluh vykazuje zatím relativně bezpečné úrovně (cca 23 % HDP) a také jeho struktura je z hlediska úrokového a kurzového rizika velmi dobrá. Ovšem negativní stránkou zůstává velmi rychlý růst. Meziročně státní dluh totiž vzrostl o 85 mld., která neklesá. Například před 3,5 roky (konec 2002) státní dluh dosahoval 396 mld., což je o něco více jak polovina současného stavu. Navíc stav veřejných financí naznačuje, že v následujících letech by mělo dojít ke změně, dluh dále ještě poroste. Na konci letošního roku by se měl přiblížit úrovni 780 mld. a příští rok hrozí úroveň 900 mld. korun. Korunová výnosová křivka je kromě delšího konce pod úrovní Eurozóny a financování dluhu je jedno z nejlevnějších v Evropě. Ovšem sluší se dodat - zatím. Pokud nedojde k zlepšení veřejných financí, lze očekávat, že situace se bude postupně měnit. První pravděpodobně zareaguje centrální banka zvyšování sazeb, následně může hrozit snížení ratingu a na konci je odchod části investorů v důsledku zvýšení rizikové prémie pro české dluhopisy. O zkušenostech s tímto scénářem se stačí zeptat v Maďarsku. Bohužel populismus politiků zaplatí vždy všichni občané a v českém případě tomu nebude výjimkou.

Na závěr je nutné dodat, že dluh 728,9 mld. není všechno. Státní dluh je dluhem pouze centrální vlády, ale pokud se k tomu připočtou závazky státu u zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vznikne takzvaný veřejný dluh, který je určující pro přijetí eura. Ke konci roku by veřejný měl dosáhnout kolem úrovně 1 biliónu korun (cca 31% HDP).

Petr Sklenář