Zápis ze zasedání bankovní rady ČNB

Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. dubna 2006

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní  ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek.

Bankovní rada projednala dubnovou situační zprávu, která přináší novou makroekonomickou  prognózu. Oproti lednové prognóze dochází ke změnám v očekávaném působení zahraničních vlivů, zejména se jedná o vyšší světové ceny ropy. Vedle toho se v Německu očekává vyšší inflace cen průmyslových výrobců a následně také vyšší inflace spotřebitelských cen. Přímý dopad těchto změn do zvýšení domácí inflace sice není příliš významný, ale související vyšší výhled sazeb Euribor se v prognostickém aparátu významně promítá do trajektorie úrokových sazeb konzistentní s prognózou. 

Česká ekonomika se nadále nachází ve fázi vysokého růstu. Revize dat o HDP za rok 2005 tento růst zvýšila. Oproti lednové prognóze je očekávaný ekonomický růst výrazně vyšší, což platí zejména pro rok 2006. Růst reálného HDP je pro rok 2006 novou prognózou předpokládán v  rozmezí 5,4 – 6,9 % a pro rok 2007 v rozmezí 3,9 – 6,9 %. Rychlý růst reálného HDP se v prognostickém aparátu promítl ve zvýšení tempa růstu inflaci nezrychlujícího produktu a v menší míře v uzavření mezery výstupu na přelomu loňského a letošního roku. Do budoucna se předpokládá zhruba neutrální působení poptávky na inflaci.

Prognóza předpokládá meziroční inflaci spotřebitelských cen v březnu 2007 v intervalu 2,2 – 3,6 % a v září 2007 v intervalu 3,2 – 4,6 %. Mírné snížení prognózy inflace bylo způsobeno zejména protiinflačním působením měnového kurzu a nižším než očekávaným růstem cen potravin v uplynulém období. Inflace ovšem, stejně jako v minulé  prognóze, přesahuje od června 2007 bodový inflační cíl. Zvýšení inflace v průběhu roku 2007 bude zejména důsledkem vyššího příspěvku změn nepřímých daní,  cen  potravin a dovozních  cen bez energií. Měnově relevantní inflace (očištěná o přímé efekty změn daňových sazeb) se nicméně i v roce 2007 bude pohybovat mírně pod bodovým inflačním cílem.

S makroekonomickou  prognózou a jejími předpoklady je konzistentní nejprve stabilita  a následně postupný růst úrokových sazeb.

Po prezentaci situační zprávy bankovní  rada přistoupila k diskusi nejistot a rizik spojených s předkládanou prognózou. Bankovní rada věnovala hlavní  pozornost interpretaci vyššího než očekávaného růstu reálného HDP v roce 2005. Bylo konstatováno, že vysoká dynamika loňského ekonomického růstu je překvapivá zejména v souvislosti se skutečností,  že se v plné  míře  nepromítá do  nárůstu  inflačních tlaků. V této souvislosti zazněl i názor, že případná revize loňských údajů o růstu reálného HDP by mohla současné vnímání nedávného ekonomického vývoje pozměnit.

Členové bankovní rady se shodli, že s nejistotou je spojen také budoucí růst reálného HDP. Nelze vyloučit jak další urychlení, tak zvolnění ekonomického růstu.  Zároveň ale bylo konstatováno, že základní nazírání na ekonomiku se pod vlivem nové prognózy kvalitativně nemění. Ekonomiku lze i nadále považovat za rychle rostoucí a nízkoinflační, zejména s ohledem na vývoj měnově relevantní inflace. Na základě dostupných statistických údajů převládl při diskusi mezi členy bankovní  rady názor, že současnou ekonomickou situaci lze označit za příznivou,  bez závažných projevů nerovnovážných  tendencí. Mezi členy bankovní rady rovněž převládl názor, že nyní existuje možnost  budoucího pohybu úrokových sazeb oběma směry. Pro jejich další vývoj však budou podstatné informace o směřování ekonomického vývoje na základě nových statistických údajů.

Domácí  rizika byla členy bankovní  rady označena vesměs za poměrně nevýrazná. V této souvislosti bylo konstatováno, že konkurence zahraničních pracovníků s nízkými mzdovými  požadavky je  tlumícím faktorem růstu  mezd. Avšak zaznívaly úvahy, že klíčovým faktorem umírněného mzdového vývoje je stále přetrvávající vysoká nezaměstnanost s výraznými prvky strukturální nezaměstnanosti. Dále bylo konstatováno,  že se ve fiskálním výhledu sice příznivě projevuje rychlý ekonomický růst v podobě vyšších příjmů státního rozpočtu, nicméně tento růst ponechává strukturální problémy veřejných financí neřešeny.

Obšírnější diskuse se mezi členy bankovní rady odehrála v otázce zahraničních rizik, především vzhledem k růstu cen ropy. Na jedné straně byla zmíněna možnost poruch globální ekonomické  rovnováhy a ohrožení  světové  konjunktury ve střednědobém horizontu. Dále byla zmíněna  komplexnost nabídkových a poptávkových efektů spojených s růstem cen ropy a zazněl názor, že výsledný efekt růstu cen ropy na inflaci a úrokové sazby bude záviset na relativní síle těchto faktorů, které je obtížné nyní předem stanovit. Rovněž byl diskutován efekt průsaku vyšších cen ropy prostřednictvím nákladových tlaků do oligopolních odvětví s vysokým podílem energetických  nákladů. V této souvislosti byla v diskusi vyslovena nejistota, zda a v jaké míře se nákladové tlaky přesunou od poklesu ziskových marží do cen. Na druhé straně bylo poukázáno na možnost tlumení globálních nákladových šoků prostřednictvím technologických inovací směřujících k úspoře energií a také možnost, že růst cen ropy bude tlumen  vývojem  kurzu  koruny.

V průběhu diskuse rizik se bankovní rada rovněž zabývala podstřelováním inflačního cíle v minulých letech. V této souvislosti bylo poukázáno na nutnost  symetrické  reakce na pohyb  inflace jak  v dolní, tak  i horní  polovině tolerančního pásma bodového inflačního cíle.

Při  celkovém zvažování rizik prognózy zazněla různá stanoviska členů bankovní rady. Převážil  nicméně názor, že rizika prognózy jsou vyrovnaná.

Po projednání dubnové situační zprávy rozhodla bankovní Rada jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.

Zdroj ČNB