Jak zvolit správný PF aneb byl to skutečně dobrý rok pro PF ?

Pro připomenutí a jako reakci na zprávy o výkonnosti podílových fondů v loňském roce uvádíme pro zamyšlení nad tímto investičním sektorem zprávu z roku 2002, jejíž obsah je i přes poměrně značný časový odstup a změnu mnoha podmínek stále platný. Původní text zprávy necháváme neupravený včetně některých "archaismů".

Jak zvolit správný podílový fond ?

Otevřené podílové fondy jsou výrazným fenoménem investičního světa. Investování do nich patří v zahraničí k velice oblíbeným a často využívaným investičním strategiím především menších investorů. I když na domácí scéně již funguje několik desítek OPF, fakticky je tento instrument stále ještě v plenkách, což je ale spíše dáno tím, že domácí publikum je v tomto směru dosti nedůvěřivé a málo informované.
Jak si ale zvolit ten správný fond? Jak se v nich orientovat?
V následujících odstavcích se pokusíme dát jednoduchý a přitom vyčerpávající návod na tuto otázku

Pro objektivní porovnání jednotlivých fondů a pro zvolení, do kterého fondu (do jeho PL) vložíte své finance, platí několik obecných pravidel, společných pro všechny druhy OPF.

1) Zaměření fondu
Je důležité znát jej a to pokud možno co nejpřesněji, tzn. jestli se fond specializuje na investice do akcií nebo do dluhopisů nebo do měn a nebo do nějakého mixu předcházejících možností. Čím podrobnější je znalost o investičním médiu tím lépe- např. pokud je fond akciový, tak je dobré vědět, do kterých akcií fond investuje, jestli jen do českých nebo jen do zahraničních nebo do nějaké kombinace. Pokud vám tyto informace fond nechce nebo nemůže sdělit, tak na něj okamžitě zapomeňte a hledejte nějaký jiný.

2) Faktor rizika
Jde o to jaké riziko jste ochotni kvůli určitému potenciálu zisku akceptovat.
Obecně platí, že :
- akciové OPF jsou nejrizikovější, ale potenciální výnosy jsou zase nejvyšší,
- dluhopisové OPF jsou celkem bezpečné, ale výnos bývá jen lehce nad bankovními úložkami
- fondy zaměřené na vládní dluhopisy např. ČR nebo USA nabízejí téměř stoprocentní jistotu, ale nižší výnos.
- měnové fondy jsou podobné svým rizikem akciovým, ale výnosy bývají výrazně nižší
- smíšené OPF - při vhodné kombinaci lze dosáhnout omezeného rizika při velmi zajímavém výnosu

3) Úspěšnost fondu
Zde je důležité znát vůči jaké hodnotě poměřuje své hospodaření samotný fond - tzv. "benchmark" - většinou jde o nějaký index (akciový, dluhopisový nebo měnový).
Seriozní správce by měl, v návaznosti na orientaci fondu, tento "bench mark" vždy definovat. Při rozhodování o investici do OPF by vás tento údaj měl vždy zajímat.
Obecně totiž platí, že pokud fond dosahuje lepších výsledků než uvedený "bench mark" je investice do tohoto fondu vhodná - fond (správce) svou profesionalitou dokáže zhodnotit prostředky lépe, než kdyby jste tak, podle uvedené "bench mark", učinili vy sami a čekali jste, jak se vaše investice vyvine. Určitá "nadvýkonnost" by neměla být závislá na konkrétním trendu trhu a měla by být způsobena větší odbornou péči těch, kteří jsou na trhu neustále a mohou tak vhodnými přesuny dosahovat maximálních výsledků.
Pokud fond nedosahuje aspoň k "bench mark" je něco s jeho hospodařením v nepořádku a lze jej označit za nevhodný pro vložení prostředků - je to jako podnik, který má svůj plán a ten neumí splnit.

Pokud tedy např. zvolíte akciové OPF (respektujete možnost určitého výnosu oproti odpovídajícímu riziku ) jako měřítko poslouží indexy akciových trhů.
A pokud je výkonnost fondu větší než je výkonnost daného odvětví měřeného indexem, tak je vše v pořádku a jde ve všech směrech o vhodnou volbu.
Pokud je výkonnost nižší než tržní, vzniká tu otázka jak je to možné, když celý trh rostl o tolik a tolik a fond dosáhl jen polovičního výsledku - asi sází na špatné koně a pak je čas jej vyměnit.

Výnos jakéhokoliv fondu respektive jakékoliv investice by měly přesahovat výnos tzv. "bezrizikové úrokové míry". Tento pojem reprezentuje možnost uložit ( investovat ) prostředky při určitém většinou nízkém a stabilním výnosu a to zcela bez rizika ztráty.
V praxi se za takovéto míry berou především státní cenné papíry (státní dluhopisy, pokladniční poukázky a další) a některé bankovní produkty (depozita, termínované vklady, apod.).
K těmto bezrizikovým nástrojům bychom pak měli své investice poměřovat - pokud dosahují lepších výsledků je to v pořádku, pokud ne jde o zbytečnou snahu a bylo by jednodušší dát peníze do banky a byl by lidově řečeno klid.

4) Mezi další měřítka patří renomé, síla, stabilita, zvuk jména, atd. konkrétního správce konkrétního OPF.

Důležitá poznámka.
U fondů zaměřených na zahraniční cenné papíry je důležité sledovat také hledisko pohybu dané měny vůči naší koruně - tady platí pokud naše měna oslabuje nebo ta daná posiluje je to ku prospěchu věci a naopak.
Protože většinou investujete do těchto OPF v korunách a fond měnový vývoj započítává do svých výsledků, je znalost daného vývoje určující pro zvolení oblasti zaměření fondu - je samozřejmě lepší vybrat si fond s takovým zaměřením, aby daný měnový vývoj sám o sobě generoval pokud možno jistý výnos.

Na závěr jěště poslední radu platnou obecně pro finanční instrumenty jako takové.
Hlavně s rozmyslem a s dostatkem informací.

Dostatek informací naleznete v rámci aplikace Podílové fondy

---

Z pohledu zmíněných kritérií, přesněji řečeno části 3 tento rok především pro domácí akciové fondy byl až na některé výjimky spíše ostudným. Ty nejvýkonnější přinesly v roce 2005 zhodnocení od 20 do 40%, což sice vypadá velice slušně, ale je třeba si uvědomit, že index pražské burzy posílil o 46% a PK30 RMS dokonce o cca 63%. Pokud by investor zainvestoval sám a to tak, že by své portfolio rozložil stejně jako index PX50 a celý rok s akciemi nijak nemanipuloval, vydělal by více. Od investice do PF se přitom očekává, že si jeho správci díky své odbornosti povedou lépe než investor sám. V tomto případě patrně neobstojí ani připomínka relativně nižšího rizika investice do PF, protože to se v růstovém prostředí, které v posledních dvou letech panuje, zjevně od vysloveně tržního nijak výrazně neliší.