Volební prognóza

ODS si jen těsně udržuje vedoucí pozici, následována ČSSD, jejíž voličská přízeň od září významně vzrostla. KSČM je s odstupem na třetím místě, KDU-ČSL zůstává čtvrtá a je poslední stranou, která by se do Poslanecké sněmovny ještě dostala.
Z prognózy vyplývá, že v Poslanecké sněmovně by získala většinu buď levicová koalice ČSSD s KSČM, nebo velká koalice ODS a ČSSD.

Firma Factum Invenio pokládá dlouhodobě v rámci svého programu Factum Omnibus otázky týkající se stranických a voličských preferencí. Vzhledem k častému nepochopení a dezinterpretaci preferencí (přímé srovnávání s výsledky voleb) jsou od počátku roku 1999 zveřejňovány jednak stranické preference, jednak prognózy výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Volební prognóza, kterou na základě výsledků výzkumu Factum Invenio zpracovává, je založena na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí zúčastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti.

Dotazování proběhlo ve dnech 20. – 25. 10. 2005 na reprezentativním vzorku 966 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem.

Z aktuálního výzkumu vyplývá, že ve druhé polovině října by se voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnilo 53,6 % oprávněných voličů, což je z dlouhodobého hlediska mírně podprůměrná hodnota. Pokud by se tato předpověď vyplnila, potvrdila by se dlouhodobě klesající úroveň volební účasti.

Pouze čtyřem politickým stranám by se podařilo překonat pětiprocentní hranici, která je pro vstup do Poslanecké sněmovny nutná. ODS by pravděpodobně získala 64 mandátů, ČSSD 62 mandátů, KSČM 47 mandátů a KDU-ČSL 27 mandátů. Přes to, že odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku 2 mandátů, získala by v Poslanecké sněmovně většinu pouze buď levicová koalice ČSSD s KSČM, nebo velká koalice ODS a ČSSD.

Vývoj volební prognózy ukazuje, že pozice ODS se proti roku 2002 významně posílila, ale její předpokládaný volební výsledek zatím není ještě plně stabilizovaný. Výsledek strany mohlo poškodit avizované odmítnutí podpory koaličního návrhu zákona o snížení daní, které výzkum zachytil. ČSSD zaznamenala v říjnu výrazný nárůst voličské přízně, který byl podpořen odstoupením předsedy strany Stanislava Grosse a upevněním pozice premiéra Jiřího Paroubka. Nárůst popularity ČSSD tedy nezastavily ani spory kolem policejního zásahu na CzechTek 2005, ani následná aféra s privatizací Unipetrolu. Mírný pokles voličské přízně oproti září 2005 zaznamenala KSČM, která klesla zpět na třetí pozici. V říjnu došlo naopak k mírnému posílení pozice KDU-ČSL, jejíž předpokládaný volební výsledek by nyní dosáhl 11,7 %.

Poznámka:
Volební prognóza využívá jako jednoho z podkladů aktuálního stavu stranických preferencí. Ty je třeba hodnotit na pozadí skutečnosti, že více než dvě pětiny veřejnosti se k žádné straně nepřiklánějí (16,3 % všech oprávněných voličů neví, komu by dalo svůj hlas, a 24,4 % oprávněných voličů výslovně svou účast ve volbách vyloučilo). V žebříčku stranických preferencí je poprvé od počátku loňského roku na prvním místě ČSSD, kterou v současnosti preferuje 16,3 % všech oprávněných voličů. Na druhé příčce je těsně ODS, kterou nyní preferuje 16,0 % oprávněných voličů. Na třetím místě zůstává KSČM s preferencí 11,7 % oprávněných voličů. KDU-ČSL je dlouhou dobu pevně usazena na čtvrtém místě, nyní ji preferuje 6,3 % oprávněných voličů. Podle pořadí stranických preferencí dále skončila Strana zelených (2,7 %), Sdružení nezávislých kandidátů (1,5 %), Nezávislí (1,1 %), Evropští demokraté (1,0 %), Unie svobody (0,8 %) a Nezávislí demokraté, které preferuje 0,7 % oprávněných voličů. Jiné strany preferuje celkem 1,1 % oprávněných voličů.