Čína oznámila revalvaci juanu k dolaru o 2,1%

Čína dnes oznámila, že revalvuje s dnešní účinností kurs své měny juanu k dolaru. Kurs byl navýšen o 2,1% z 8,28 na 8,11 juanu/USD. Čína též řekla, že ustoupila od navázání své měny na dolar, naopak juan bude fixován ke koši měn. Juan by měl být podle Číny řízen vůči dolaru v rozmezí +/- 0,3%. Čína dále uvedla, že se bude snažit udržet kurs své měny zhruba stabilní na rovnovážné a racionální úrovni. Malajsie v reakci na rozhodnutí Číny uvedla přechod z fixního kursu na systém fixace ke koši měn. Singapur zveřejní reakci později, Jižní Korea uvedla, že zareaguje pouze v případě prudkých výkyvů wonu. Rozhodnutí Číny bylo trhy očekáváno. Revalvace juanu je krok správným směrem k narovnání globálních ek. nerovnováh. Mezi ně patří velký deficit obchodní bilance Spojených států, příliš silné euro vůči dolaru, globálně nízké úr. výnosy, nízká inflace a také nízký ek. růst některých zemí či regionů (Eurozóna) či přímo recese některých odvětví ve Spojených státech (oděvní a obuvniccký průmysl apod.) a slabost na světových trzích práce. Čína je hlavní obchodní partner Spojených států a její měna je vůči dolaru značně podhodnocena. Prostřednictvím slabé měny pak Čína snadno dobývala světové trhy. Vysoká nerovnováha obchodní bilance nejen s Čínou, ale i s Japonskem a dalšími zeměmi Jihovýchodní Asie, jejichž měny jsou také fixované dolar (např. malajský ringitt) nebo mají vyšší korelaci s americkou či čínskou měnou (japonský jen) pak přináší nepříznivý sentiment na externí nerovnováhu americké ekonomiky. Ten se pak přenáší do volných kursů, např. dolaru vůči evropským měnám, tedy euru a švýcarskému franku. Tento důvod je jedním z faktorů posilování eura k dolaru v předchozích letech. Podhodnocená čínská měna prostřednictvím růstu vývozů na světové trhy také vedla k velké cenové konkureci a globálním disinflačním tlakům. V současnosti sice obavy ze světové deflace ochably, v USA díky silnému růstu ekonomiky a také kvůli silnému růstu cen energií v posledních letech. Jádrová inflace (růst indexu CPI bez cen potravin a energií) v USA je v současnosti na zdravé úrovni 2,2%, Eurozóna ale registruje jádrovou inflaci kvůli slabé ek. výkonnosti a právě kvůli globálním nerovnováhám u 5ti-letých minim 1,4%. Deflace ještě nedávno hrozila světové ekonomice a centrální banky byly nuceny snižovat úr. sazby (Fed dokonce na 1,00%). Ještě dnes šéf Fedu Greenspan hovoří o záhadných silách, jež bezprecedntně drží výnosy dluhopisů s delší dobou splatnosti níže než před začátkem zvyšování úr. sazeb. Textilní a obuvnický průmysl, odvětví nejvíce exponovaná asijské konkurenci jsou ve Spojených státech amerických v dlouhodobě v recesi, jejich ceny jsou slabé. Silnou konkurencí ze strany asijských zemí ale trpí i jiná odvětví průmyslu. Právě průmysl ve Spojených státech amerických vykazuje v posledních letech navzdory expanzi ekonomiky poklesy zaměstnanosti. Předpokládáme, že ke snížení globálních nerovnováh bude třeba oslabení juanu k dolaru řádově o desítky procent. Dnešní krok Číny tak má především psychologický význam.

AUTOR: Josef Kvarda