Penzijní připojištění v roce 2004 - rychlý růst ale nízké úložky a angažovanost mladých

Penzijní připojištění v roce 2004 – rostoucí počet klientů, nízké úložky a nízká účast mladých

Loňský rok v penzijním připojištění přinesl další rychlý nárůst účastníků a dosáhl téměř tří milionů. Penzijní fondy měly na konci roku 2004 přesně 2 963 730 klientů a aktiva penzijních fondů meziročně vzrostla o 24 % na 102 miliard korun. Průměrný měsíční účastnický příspěvek, na který bylo požádáno o státní příspěvek v roce 2004 dosáhl 397 Kč, zatímco v roce předchozím činil 384 Kč. "Stálý růst počtu klientů i rostoucí příspěvky ukazují, že si stále více lidí uvědomuje odpovědnost za zajištění svého důchodu. Je ale potřeba zdůraznit, že spoření několika stokorun měsíčně deset či dvacet let před penzí na vybudování dostatečné finanční rezervy nestačí," připomíná náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Slabinou současného systému penzijního připojištění zůstává nevyhovující věková struktura. Klienti ve věku 18-29 let tvoří pouze 11 % a klienti ve věku 30-39 let pouze 17 % všech klientů. Klientů ve věku 40-49 let je 23 % a nejsilnější skupinu – 30 % – tvoří klienti ve věku 50-59 let. Zbylých 19 % tvoří klienti nad 60 let. "Starší skupiny klientů využívají penzijní připojištění jako atraktivní střednědobý vklad a penzijním fondům se příliš nedaří přesvědčit mladší klienty k aktivní účasti. Z 293 368 nových klientů tvořili lidé pod 40 let méně než polovinu," říká Tomáš Prouza.

Vedle obecné neochoty mladších k vytváření úspor se na relativně nízkém počtu mladších klientů negativně podepisuje také nízká výnosnost penzijních fondů, kvůli které řada poradců mladým klientům doporučuje jiné produkty. "Nízké výnosy jsou daní za bezpečnost a záruku zákonem předepsaného kladného zhodnocení v každém roce. Tato záruka sice dává klientům důležitou jistotu, ale je potřeba se zamyslet nad tím, jak spoření na důchod učinit atraktivnějším pro mladší klienty," zdůrazňuje Tomáš Prouza.

Portfolia penzijních fondů na konci minulého roku tvořily zejména dluhopisy (68 %) a pokladniční poukázky (18 %). Akcie a podílové listy, které mohou nabídnout vyšší zhodnocení, tvořily pouze šest procent portfolií. Zbylých osm procent portfolií tvořily peníze a ostatní aktiva.