Václav Horák (AliaWeb)
Makroekonomika  |  03.12.2004 12:20:02

Poznámky k finanční stabilitě (nejen) ČR - guvernér ČNB


Poznámky k finanční stabilitě
Zdeněk Tůma, guvernér České národní banky
Panel výroční konference České společnosti ekonomické

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

děkuji za pozvání k účasti na panelu o finanční stabilitě. Jedná se o téma mimořádně aktuální, a to jak z hlediska současného zaměření ekonomického výzkumu, tak diskusí tvůrců hospodářských politik na nejrůznějších fórech. Nemůže být proto žádným překvapením, že centrální banky po celém světě věnují této oblasti mimořádnou pozornost, což se projevuje nejen na výstupech jejich měnových a výzkumných útvarů, ale postupně i na jejich organizační struktuře. Pro centrální banky nejde o zcela nové téma. Otázka finanční stability prostupuje celým obdobím existence centrálních bank. Nicméně finanční krize v devadesátých letech vedly k silnějšímu akcentu na tuto oblast. Bylo by možné diskutovat celou řadu důležitých aspektů, počínaje úvahami o nové finanční architektuře, přes úlohu mezinárodních finančních institucí a jejich interakci s působením soukromého sektoru, až po výzvy vytvářené v národních podmínkách na základě místních specifik. Dnes bych se rád zaměřil alespoň na tři, čtyři témata, která se mi jeví mimořádně důležitá pro českou ekonomiku, resp. pro středoevropský region.

První se týká dominantní pozice zahraničních vlastníků v tuzemském finančním sektoru. Nejde jen o českou ekonomiku, ale její příklad je dobrou ilustrací: přes 80% základního kapitálu a přes 95% aktiv je pod kontrolou zahraničních finančních institucí. Není pochyb o tom, že silná pozice zahraničních institucí přispěla ke stabilizaci finančního sektoru v řadě zemí, na druhé straně je zřejmé, že se zároveň vytvořil kanál pro přenášení finanční nestability z jedné země do druhé. Jinak řečeno, dochází k daleko větší provázanosti národních bankovních či obecněji finančních systémů. Riziková situace může nastat například v případě, kdy nestabilita zahraničního vlastníka nemusí znamenat systémový problém v jeho domácí ekonomice, ale může být dostatečně významným otřesem pro stabilitu systému v jiné zemi. Tato rostoucí provázanost je novým jevem, který je velkou výzvou pro centrální banky a regulátory.

Druhou oblastí, na kterou bych dnes rád upozornil, je fenomén nazývaný prohlubování finančního zprostředkování (deepening of financial intermediation). Velikost finančního sektoru je daleko menší u nových členů EU ve srovnání se „starou“ patnáctkou. Je to celkem přirozené, stejně tak je přirozené, že bude docházet k jejich rychlejšímu či pomalejšímu sbližování. Rychlost tohoto procesu bude dána řadou faktorů, mezi jiným institucionálními podmínkami, dokončenou privatizací, lepším řízením rizika a v neposlední řadě tempem reálné konvergence.

V delším období proces sbližování rozsahu a efektivnosti finančního zprostředkování povede k lépe fungujícím finančním trhům. Historie ale také ukazuje, že úvěrový „boom“ je často doprovázen přehřátím ekonomiky, zvýšenou pravděpodobností krachu finančních institucí a rizikem systémových krizí na finančních trzích. Finanční sektor se obvykle chová procyklicky a příznivý makroekonomický vývoj bývá spojen s velkým optimismem nejen na makroekonomické úrovni, ale i při poskytování úvěrů a dalších finančních produktů. Přibrzdění ekonomiky se nepodaří vždy hladce zvládnout a dochází ke kontrakci, která někdy vede i k systémové finanční krizi.

Specifické riziko pro finanční stabilitu – zdánlivě paradoxně – představuje přijetí jednotné měny. V delším období platí argument, že euro přispěje k finanční stabilitě, a to zejména díky snížení kurzového rizika a odstranění kurzových turbulencí. Dá se očekávat, že povede k lepší alokaci finančních zdrojů, lepší diverzifikaci rizika a k urychlení reálné konvergence. Na druhé straně euro samo o sobě nemůže vyřešit výzvy stojící před danou ekonomikou a přitom může přinést výzvy nové. Jinak řečeno, kurzové riziko se může transformovat do jiných rizik v domácím finančním sektoru.

Euro může například přispět k úvěrovému boomu tím, že finančním institucím otevře cesty k levnějšímu financování, podpoří optimismus ohledně dalšího ekonomického vývoje a ukotví nízkou hladinu úrokových sazeb, která nemusí být konzistentní s fází hospodářského cyklu v dané zemi. Podobný vývoj lze pozorovat v řadě zemí „starých“ členů EU. Například v Portugalsku banky využily možnosti snazšího přístupu ke kapitálu prostřednictvím eurobondů, což jim umožnilo razantně zvýšit objem půjček domácnostem i firmám a následně vedlo k rychlému růstu domácí poptávky a HDP. Tento příliv kapitálu byl ale vykoupen narůstajícím schodkem běžného účtu a posléze poměrně tvrdou korekcí v podobě zpomalení ekonomického růstu.

Hovoříme-li o jednotné měně, nelze se v našich podmínkách nezmínit o dalším specifickém fenoménu, kterým je kurzový mechanizmus, tzv. ERM2. Přijetí eura předpokládá, že všichni kandidáti na přijetí jednotné měny musí po určitou dobu uplatňovat tento specifický kurzový mechanizmus. ERM2 sice může přispět ke kurzové stabilitě tím, že stanovuje centrální paritu pro kurz měny a může tak ukotvit kurzová očekávání. Na druhé straně může stejně tak dobře přispět k volatilitě kurzu s dopadem na stabilitu finančního systému a celkový ekonomický vývoj. Fixní kurzová uspořádání jsou často náchylná ke spekulacím proti hranicím stanoveného pásma. Kromě možných spekulací fixní kurz vytváří morální hazard, neboť vyhlášení a hájení určité úrovně kurzu postupně vede k pocitu, že kurzové riziko neexistuje a ekonomika je vystavena naopak většímu kurzovému riziku.

Povšimněme si, že všechna uvedená potenciální rizika mají jedno společné: vznikají jako reakce na řešení nerovnováh a nedokonalostí stávajícího ekonomického prostředí. Rostoucí účast zahraničních investorů v domácím finančním sektoru byla reakcí na minulé problémy bankovního, resp. finančního sektoru, zejména v oblasti „corporate governance“ a špatného řízení rizika. Rychlý nárůst úvěrů je přirozená reakce na nedostatečnou úroveň finančního zprostředkování a institucionální nedostatky finančního sektoru v minulých letech. Přijetí eura odstraňuje řadu rizik spojených s liberalizací mezinárodního finančního systému, zejména ve spojitosti s kurzovým rizikem a následnými finančními krizemi. A nakonec ERM2 by mělo přispět nejen k větší kurzové stabilitě, ale zároveň k silnější odpovědnosti domácích autorit při provádění hospodářských politik.

Nicméně tyto recepty na řešení našich problémů zároveň vytvářejí nové výzvy, které jsou dosud poměrně neprozkoumané, a proto o nich neumíme zatím mnoho říci. Je proto zřejmé, že oblast finanční stability bude vždy představovat nikdy neuzavřené téma, vždy bude přinášet nové otázky, provokovat ekonomy, účastníky finančních trhů i tvůrce hospodářských politik.

Nakonec nezbývá než přiznat, že navzdory hlubšímu porozumění otázkám finanční stability nemáme vůbec jasno, jak a zda vůbec mají centrální banky reagovat na projevy finanční nestability. Není pochyb o tom, že včasné rozeznání problému a jeho adekvátní komunikace by měly přispět k větší odolnosti finančního sektoru proti nestabilitě a krizím. Neexistuje však shoda, zda by autority měly přijímat preventivní opatření či reagovat na nastalý problém a jak by taková reakce měla vypadat. Nelze pominout také skutečnost, že finanční sektor se za poslední dekádu výrazně změnil, zejména jsou lépe rozeznávána a řízena rizika a zvýšila se jeho odolnost vůči šokům. V každém případě je zřejmé, že výzvy v oblasti finanční stability budou v příštích letech nadále přitahovat pozornost ekonomů i tvůrců hospodářských politik. Stejně tak bude pokračovat intenzívní debata o úloze, nástrojích a možných zásazích centrálních bank a dohledových institucí.

zdroj: ČNB

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688