Platy vrcholových manažerů přitahují stále větší pozornost, sílí tlak na jejich změny

Platy vrcholových manažerů ve Velké Británii přitahují stále větší pozornost. Roste tlak na transparentnost odměn a je pravděpodobné, že jejich struktura dozná výrazných změn.

Podle hloubkové studie KPMG LLP (UK) vzrostl v roce 2003 průměrný roční výdaj na plat vrcholového manažera firem z londýnského akciového indexu FTSE 100 na 1,5 milionu liber. Ročně to představuje nárůst platů o osm procent, zatímco průměrný růst mezd ve Velké Británii dosáhl polovičního tempa. Další vedoucí pracovníci ze společností FTSE 100 si meziročně polepšili v průměru o sedm procent. V letošním a příštím roce by se měl podle poradců, kteří studii vypracovali, tento trend stabilizovat.

Jak uvádí šéf Compensation KPMG LLP (UK) Sean O. Hare, platům vrcholových manažerů je ze strany vlád, institucionálních investorů a odborů věnována zvýšená pozornost. Na společnosti je vyvíjen tlak, aby se v otázce platů svých vrcholových manažerů chovaly transparentněji. Ze studie vyplývá, že institucionální investoři a odbory žádají povinné zveřejňování rozdílů v platech. Přinejmenším bude vyžadována jasnější komunikace těchto poměrů.

Váha základních mezd by měla poklesnout
Navíc se objevují nové trendy, které situaci v odměňování vrcholových manažerů nasměrují k výrazným změnám.

Projevuje se například trend, kdy zásady řízení společnosti (corporate governance) nutí zvyšovat odměny nezávislých manažerů, tedy nezávislých členů správních orgánů (těch, kteří nejsou zaměstnanci firmy a neměli by být ani zástupci akcionářů). Tyto odměny v roce 2003 vzrostly o 12 procent a jejich další růst je pravděpodobný. Důvodem jsou vyšší časové nároky na nezávislé manažery, problémy se zachováním nezávislosti a také skutečnost, že se od nich očekává přijetí vyšší míry odpovědnosti.

Dopad na smlouvy o platech manažerů bude mít i příspěvky zaměstnavatelů na privátní penzijní připojištění.
Pravděpodobně také dojde ke změně v konstrukci odměn vrcholových manažerů. Tlak na to, aby byly základní složky platu udržovány na nízkých úrovních, totiž povede k pozvolnému snižování základní složky mzdy a ke kladení zvýšeného důrazu na variabilní složku.

Nově zaváděná regulace požaduje formální ohodnocení správní rady. Již 57 procent ze společností FTSE 100 hodnocených ve zprávě provedlo v roce 2003 nějakou formu ohodnocení správní rady. Očekává se, že tento nový požadavek povede ke zvýšení napětí mezi předsedou správní rady a ostatními členy.

Sean O. Hare shrnuje: „Komise projednávající výše platů jsou letos na podzim pod značným tlakem, aby předložily plány odměn, které by uspokojily akcionáře, vládu, odbory a zároveň vedení společnosti. Pociťují zvýšený tlak na to, aby udržely stabilní poměr mezi platy vrcholových manažerů a řadových zaměstnanců. Budou se muset také potýkat s příspěvky na penzijní plány a účetními změnami, které ovlivňují opční akciové plány (odměňování pomocí opcí na akcie vlastní firmy za předem stanovenou pevnou cenu). Všechny tyto faktory budou mít dopad na jednání o platech vrcholových manažerů v následujícím roce.“

Jan Žůrek, partner odpovědný za Daňové poradenství společnosti KPMG Česká republika dodává: „V České republice je zvykem zveřejňovat souhrnné náklady na mzdy vedení firem a odměny členů statutárních orgánů u společností, které jsou na veřejném trhu, zvláště pak v segmentu SPAD pražské burzy. Zpravidla se objevují celkové náklady na platy vedení společnosti (jde většinou o širší okruh než samotné představenstvo) a na odměny členů statutárních orgánů. Vedle toho se vyčíslují celkové jiné formy plnění vůči těmto osobám. Nově se vyčíslují opční akciové plány. Za letošní rok se budou muset u firem z veřejného akciového trhu odměny již rozklíčovat v návaznosti na zavedení nových pravidel IFRS.

I v České republice se stále více prosazují jiné modely odměňování. Stále rozšířenější je používání opčních akciových plánů v různých variantách. S těmito plány začaly ve velké míře společnosti, jejichž akcie se neobchodují na veřejném trhu, avšak s majiteli, jež jsou veřejnými společnostmi na zahraničních trzích. Nevýhodou je nedostatečná vazba mezi výkonem manažera a změnami hodnot akcií, které v rámci opčního plánu obdrží. Přesto jsou tyto plány používány pro řadu jiných výhod, jako jsou stabilizační funkce v souvislosti s podmínkami uplatnění opce a daňový režim.
Opční akciové plány se ale objevily také u velkých domácích společností, většinou se státním podílem, jejichž akcie se obchodují na pražské burze.

- red -