Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová Foto: Tiskový odbor Senátu

Bývalý vedoucí expozitury ÚOOZ a diplomat: Bradáčová posiluje analytický tým

Jsou to státní zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do 14. platové třídy a podílejí se na klíčových rozhodnutích, která spadají do kompetence obou vrchních státních zastupitelství (VSZ). Přesto podle Lenky Bradáčové a Iva Ištvana nemá veřejnost právo znát ani jejich jména, ani jejich profesní minulost, dokonce ani způsob jejich výběru či přibližný plat. České justici se však jejich jména i profesní historii přes odpor obou VSZ zjistit podařilo. A to včetně zajímavých podrobností.

Význam analytiků pro práci zvláště odborů závažné hospodářské kriminality a korupce obou VSZ opakovaně zmiňovala vedoucí v Praze Lenka Bradáčová na různých přednáškách, prezentacích a ve veřejných vystoupeních s důrazem na nutnost jejich práci kvalitně zaplatit. Aby ne. Jak vyplývá z odpovědi VSZ v Olomouci na žádost o informace, „osoba analytika předpokládá schopnost plnit pracovní povinnosti vyplývající z nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, konkrétně Část 2., Díl 2. 10. 12 Referent ekonomické ochrany státu, což při zařazení do 14. platové třídy předpokládá schopnost podílet se na tvorbě koncepce boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a řešení nejsložitějších úkolů při vyhledávání, vyhodnocování a syntéze komplikovaných ekonomických a právních vazeb v rámci boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.

Je tak logické, že veřejnost by měla znát jména a profesní minulost osob, které tuto pozici zastávají, včetně způsobu jejich výběru. A to zejména ve chvíli, kdy se veřejně volá po nadstandardním zvýšení jejich platů.
Jména státních zástupců jsou přitom veřejná, stejně tak je veřejný způsob jejich výběru. Utajování jmen analytiků, kteří jsou v pozici úředníků, tak budí oprávněné otázky po důvodu takového utajování, neboť je v rozporu s jinak deklarovanou politikou transparentnosti a otevřenosti státního zastupitelství coby orgánu veřejné žaloby.

Jak již média informovala, v pozici analytika při VSZ v Praze působí bývalý policista Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Marek Foglar, který mj. vedl tým policistů, který vyšetřoval případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství bývalou vrchní ředitelkou kabinetu premiéra Janou Nečasovou (dříve Nagyovou). Časopis Reportér pak referoval o jeho údajně nadstandardních stycích s Andrejem Babišem.
Česká justice nedávno přinesla další jméno v analytickém týmu Bradáčové: Simona Hornochová, uznávaná odbornice v oblasti daní a bývalá náměstkyně ministra financí Andreje Babiše. I další jména v analytickém týmu, jak se podařilo zjistit České justici, jsou neméně zajímavá.

Na VSZ v Praze si Marek Foglar přivedl svého kolegu z ÚOOZ Jana Janáse. Ten byl vedoucím expozitury ÚOOZ v Teplicích, kde předtím působil také v pozici zástupce vedoucího. Podílel se mj. na vyšetřování trestné činnosti spojené s rozdělováním evropských peněz z ROP Severozápad v Ústeckém a Karlovarském kraji. Janás patřil mezi skupinu plukovníků ÚOOZ, kteří podepsali dopis adresovaný ministrovi vnitra Milanu Chovancovi, v němž vyjádřili nesouhlas s policejní reorganizací. Po její realizaci od policie odešel. Podle bývalých kolegů patřil Janás mezi zkušené a schopné policisty. „Jeden z mála dobrých a chytrých četníků. Soudil jsem jedno zločinné spolčení, co zpracovával a měl to moc dobře udělané. Spis znal líp, než…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Eva Paseková, Petr Dimun