Norská ropná rána Saúdské Arábii

Ze Saúdské Arábie poslední dobou nechodí právě nejlepší zprávy. Z Norska zase většinou nezaznívá vůbec nic. Minulý týden se to ale změnilo, protože tato severská země oznámila, že její státní investiční fond, který spravuje aktiva v celkové hodnotě 1 bilionu dolarů, hodlá prodat akcie ropných a dalších energetických společností v hodnotě 35 miliard dolarů. Bude to mít své důsledky nejen v Saúdské Arábii, píše Liam Denning na Bloomberg Gadfly.
 
Norsko má na ropném trhu dlouhé pozice čistě proto, že těží velké objemy ropy. Hodnota společnosti Statoil se pohybuje kolem 66 miliard dolarů a ze 70 % ji vlastní vláda a státní penzijní fond. Je tak vlastně s podivem, proč Oslo ještě drží další aktiva v ropných akciích. Pokud ale dáme stranou otázku správného managementu rizik v norském investičním fondu, je tu ještě jedna důležitá věc. Fond ve svém prohlášení uvedl následující: „Dospěli jsme k názoru, že snížíme riziko poklesu hodnoty vládních aktiv způsobeného permanentním propadem cen ropy a zemního plynu tím, že nebudeme investovat do akcií spojených s plynem a ropou.“ 

Dlouhodobý propad cen ropy a zemního plynu není právě něco, o čem by se Norům hovořilo jednoduše. V Saúdské Arábii to platí dvojnásob. Už proto, že její vláda by ráda provedla IPO společnosti Saudi Aramco. I ona chce tímto krokem směřovat k menší závislosti na ropě. Jenže učinit ho měla už před deseti lety a ne nyní. Saúdská Arábie je přitom ve složitější situaci i proto, že Norsko se nachází v blízkosti zemí jako Švédsko či Finsko, zatímco Saúdové jsou sousedy Íránu, Iráku či Jemenu. 

Norské prohlášení jen potvrzuje, že možnost dosažení ropného vrcholu během naší generace už není tak málo pravděpodobná, jak jsme se dříve domnívali. Princ Mohammed bin Salman stále hovoří o tom, že Aramco má hodnotu kolem 2 bilionů dolarů a 5% podíl uvedený na trh by tak měl do státní pokladny zdevastované nízkými cenami ropy přinést 100 miliard dolarů. Takové názory jsou mimo realitu. I kdyby byla valuace poloviční, stále by přinesla 50 miliard dolarů, což ale znamená, že by se museli najít investoři s plnými kapsami peněz. A Norové právě oznámili, že oni o další ropnou společnost zájem mít nebudou.

Kdo tedy může mít o Aramco zájem? Pokud si z Norska vezmou příklad i další státní fondy v zemích, které zbohatly z ropy, stává se tato otázka pro Saúdskou Arábii velmi ožehavou. Můžeme sice uvažovat o velkých penzijních fondech v zemích jako Nizozemí, Kanada či USA, ale s jistotou se na ně sázet nedá. Podobné fondy navíc stále více tlačí na prosazování firemní politiky zodpovědné k životnímu prostředí.

Aramco tak může své naděje upínat spíše k Číně. Tam je peněz dost a tato země také představuje významného spotřebitele ropy. Investice do Aramca by tak v této souvislosti dávala určitý smysl. Jenže i Čína ví, že právě ona bude pro země vyvážející ropu stále důležitější. Takže není pravděpodobné, že by si koupila velkou část Aramca za relativně vysokou cenu bez toho, aby k tomu dostala nějaký bonus. Třeba ve formě dlouhodobě nižších cen ropy. Číňané určitě nejsou hloupější než Norové.

Zdroj: Bloomberg Gadfly