Krypto 13: Hackers Congress Paralelní Polis – finanční svoboda ve vašich rukou

Poslední volný lístek na kongres byl v září prodán za 1 bitcoin. Ten měl v dané době hodnotu okolo sta tisíc korun. Včetně tohoto mecenáše letošní kongres navštívilo 600 hostů z celého světa, kteří si přijeli poslechnout 50 kryptoanarchistů, revolucionářů a hackerů.

Mottem letošního Hackers Congressu Paralelní Polis (dále jen HCPP) bylo Liberate! Hlavním tématem byla svoboda, a to především finanční – ne však v běžně chápaném smyslu dostatečného bohatství, nýbrž ve smyslu svobody provádět globální, necenzurovatelné transakce.

Transakční svoboda

Německý kryptoekonom Joerg Platzer definoval na úvod své přednášky základní aspekty transakční svobody: jedná se o právo kdykoli převést hodnotu o jakékoli výši libovolné protistraně a svobodu volby transakčního protokolu. Dnešní finanční systém definici ani zdaleka nesplňuje. Cenzura bankovních převodů je běžná nejen u mezinárodního platebního styku, ale i v tuzemsku – některé české banky například konzistentně blokují převody na kryptoměnové burzy, prý kvůli „ochraně klientů“.

Transakční svoboda byla přitom podle Platzera donedávna samozřejmá. Dokud v platebním styku převládaly hotovostní peníze, nebyla cenzura převodů dost dobře proveditelná (ačkoli o svobodné volbě transakčního protokolu nemohla být od vzniku centrálních bank a regulací zákonných platidel řeč). Digitalizace většiny peněz pak proběhla tak rychlým tempem a přinesla tolik pohodlí, že si riziko cenzury v této oblasti málokdo stihl uvědomit.

Platzer se domnívá, že vidina stoprocentní kontroly nad platebním stykem je natolik mocným lákadlem, že v budoucnu dojde k úplnému zrušení hotovosti. Jedinou linií obrany na poli transakční svobody pak bude bitcoin a jiné kryptoměny. Ty jsou totiž digitální hotovostí, přičemž hotovost dle Platzera musí splňovat následující kritéria: umožňuje transakce bez prostředníka, protistrana hodnotu získá neprodleně, transakce je finální a nevratná, k transakci nejsou zapotřebí doklady. A kryptoměny vskutku všechny body naplňují, úplně stejně jako papírové bankovky.

„Peníze nemůžou být předmětem demokratických procesů,“ uzavřel Platzer svou přednášku za silného potlesku.

O procesech ohrožujících transakční svobodu mluvili dále Adam Back a Maksim Izmaylov. Back, vynálezce technologie hashcash, kterou se inspiroval Satoshi Nakamoto při vývoji bitcoinu, varoval zejména před technologickými pokusy o oslabení bitcoinové decentralizace. Ty přitom můžou být i nevědomé – při snaze o rychlejší škálovatelnost bitcoinu a zvýšení transakční propustnosti může dojít k centralizaci v těžbě a v provozu plnohodnotných uzlů (full nodes). Back i další přítomní vývojáři Bitcoin Core tedy odmítají narychlo připravený update zvaný Segwit 2X, který má v listopadu zdvojnásobit kapacitu bitcoinových bloků. Vzhledem k tomu, že se jedná o takzvaný contentious hard fork (změnu pravidel bez shody celé sítě), patrně dojde k odštěpení nového minoritního altcoinu, stejně jako tomu bylo v létě v případě Bitcoin Cash.

Izmaylov, podnikatel z amerického Silicon Valley, upozorňoval dál na vzrůstající chamtivost kryptoměnových podnikatelů, kteří můžou pro zaslepenost penězi zapomenout na původní hodnoty decentralizace a kryptoanarchie, které byly hlavním motivem pro vznik a rozvoj bitcoinu. Dokladem této chamtivosti je vznik čím dál většího počtu kryptoměn, u nichž většinu coinů drží samotný tým zakladatelů; velké kritice podrobil i snahy konzultantů přesvědčit firmy o přínosech privátních blockchainů, které z kryptoekonomického hlediska nedávají valný smysl.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Čas na revoluci?

Specifickou kategorií přednášek byly revolucionářské agitace Amira Taakiho a Jima Bella.

Taaki suverénně vyhrává titul nejohnivějšího řečníka letošní HCPP. už na úvodní tiskové konferenci zaujal údernými výroky o tom, jak většině idí chybí smysl života; pro Amira samotného jím je boj za autonomii a svobodu. S bojem má koneckonců zkušenost nejen zpoza klávesnice – strávil 15 měsíců v Sýrii v guerillovém boji proti Islámskému státu.

Amirova přednáška byla průřezem stopadesátiletého sporu dvou táborů: zastánců otevřených technologií a svobody na straně jedné a autoritářů užívajících proprietární technologie na straně druhé. Amirovým cílem je stát se inspirací pro kryptoanarchistickou armádu hackerů a programátorů, kteří s pomocí otevřeného software podlomí moc korporací a vlád a navrátí ji lidu. Jeho přednáška byla zároveň otevíracím manifestem nového hackerského centra, v němž chce v Barceloně trénovat své následovníky.

Na dotaz ohledně vyhlídky na osamostatnění Katalánska Amir odpověděl, že patrně neuspěje, jelikož Katalánci jsou už příliš zpohodlnělí, aby za své myšlenky byli ochotni bojovat a prolévat krev.

Pro pochopení přednášky dalšího revolucionáře, Jima Bella, je zapotřebí trocha kontextu. Bell vydal pod vlastním jménem v roce 1995 kontroverzní esej Assasination Politics – Politika atentátu. V ní navrhoval vyřešit většinu světových politických problémů pomocí anonymního webového tržiště, na kterém zájemci sázejí na datum „nehody“, která má potkat vlivné světové politiky. Ten, kdo čas a okolnosti dané „nehody“ správně předpoví, vyhrává vsazenou částku. Nedlouho po publikaci svých myšlenek se Bell dostal do sporu se zákonem a z roků 1999–2012 strávil v součtu dvanáct let ve vězení za údajné daňové úniky a obtěžování federálních agentů.

Z letošního Hackers Congressu

Další obrázky v galerii (7)

Na HCPP se Jim Bell vyzpovídal ze svého překvapení, že jeho politika atentátu není ani po dvaceti letech široce rozšířena. Podle jeho mínění by s její pomocí šlo velmi rychle odstranit hrozbu jaderné války, humanitární krize venezuelského střihu i diktátorské režimy ve stylu Severní Koreje. Neujme-li se prý rozvíjení jeho kontroverzní myšlenky nikdo jiný, pustí se do toho sám. Krátce před konferencí tak založil Jim Bell Project – sežene-li dostatek sponzorů, chce svůj projekt analyzovat ve všech směrech (etické problémy, praktická proveditelnost) a případně i sám spustit.

Bellova přednáška si odnesla největší vlnu kritiky jak ze strany obecenstva, tak i ostatních přednášejících. V závěrečném diskuzním panelu zdůraznil Smuggler, že zabíjením politiků se snížíme na jejich úroveň; filozof Paul Rosenberg přisadil, že skuteční anarchisté jsou na vyšší morální úrovni a měli by jít ostatním příkladem. Joerg Platzer poukázal na to, že možným dopadem rozšíření atentátní politiky by mohlo být řešení sporů mezi fotbalovými fanoušky v podobě atentátů na brankáře jednotlivých týmů. Převládal zkrátka etický přístup pravící, že liberálové by neměli porušovat princip neagrese (NAP), jakkoli můžou utilitaristické argumenty znít přesvědčivě.

Shrnutí

Hackers Congress opět nabízel svým návštěvníkům několik značně rozdílných zkušeností najednou. Zatímco já jsem navštívil přednášky týkající se zejména ekonomie a technologie kryptoměn, na akci byla hojně zastoupena i témata denního obchodování, biohackingu, sexuální anarchie, svobody vzdělání. Jednou z mála výtek vůči pořadatelům tak je, proč ještě nevynalezli klonovací přístroj, aby mohl návštěvník shlédnout tři souběžné přednášky najednou. Věřím však, že v podzemní MakersLab se již na něčem podobném pracuje a na příštím ročníku bude prototyp k vyzkoušení.

Ve druhém dílu reportážního speciálu se blíže podíváme na téma kryptoměn a dědictví, o kterém jsem vedl rozhovor s kryptoprávničkou Pamelou Morgan.
Úvodní fotka: Pavel Šinagl, Paralelní Polis