Premiér Sobotka: Ve vědě vláda dosáhla navýšení finančních prostředků i lepšího zacílení prostředků na výzkum

„Výdaje na vědu, výzkum a inovace během působení naší vlády vzrostly o devět miliard korun, což je navýšení o téměř 34 procent. I díky tomu došlo k celkové stabilizaci oblasti, dali jsme vědcům finanční jistotu a navíc jsme prosadili lepší zacílení prostředků na výzkum. Změnili jsme i pravidla pro financování a hodnocení výsledků výzkumu, což podpořilo mezinárodní konkurenceschopnost české vědy,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Vláda Bohuslava Sobotky přijala také Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020, která udává hlavní směry vývoje na národní úrovni a zaměřuje se i na podporu aplikovaného výzkumu pro potřeby ekonomiky.

Dalším ze splněných závazků je vytvoření sítě vědeckých diplomatů a posílení bilaterální spolupráce ve vědě s mimoevropskými zeměmi. Od října 2015 proto působí první vědecká diplomatka v Izraeli a od července 2017 je vědecký diplomat také ve Spojených státech amerických.

„Příští vláda by se měla zaměřit především na systémová opatření, jako je schválení nového zákona o podpoře vědy, výzkumu a inovací a zřízení samostatného ministerstva pro výzkum a vývoj. Bude také nezbytné, aby bylo i po skončení programového období 2014-2020 zajištěno dostatečné financování. V roce 2020 by měly výdaje na vědu, výzkum a inovace dosáhnout minimálně 1 % HDP,“ dodal předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Hlavní splněné závazky vlády Bohuslava Sobotky v oblasti vědy, výzkumu a inovací:

• Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – sladění přímo aplikovatelné evropské právní úpravy s národní právní úpravou v oblasti užívaných pojmů.
• Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020 – hlavní směry vývoje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na národní úrovni.
• Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky – zacílení prostředků na aktivity vedoucí k posílení inovační kapacity.
• Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory – větší efektivita vynakládání veřejných prostředků.
• Informační systém výzkumu, experimentálního výzkumu a inovací.
• Rozpočtová stabilizace výdajů – navýšení rozpočtu zejména na lepší využívání lidských zdrojů či efektivnější koordinaci národních a evropských zdrojů.
• Síť vědeckých diplomatů – první diplomaté v Izraeli a USA.

Související témata