Rozbřesk: Pyrrhovo vítězství Angely Merkelové. Jaká bude reakce trhů?

Angela Merkelová bude po čtvrté kancléřkou, dohodnout koalici ale nebude nic jednoduchého. CDU/CSU sice zvítězila, ovšem nejslabším výsledkem od roku 1949. Ještě hůř dopadli druzí socialisté, kteří dosáhli pouze 20 % a rozhodli se dobrovolně odejít do opozice. Předvolební průzkumy naopak překonala nacionalistická AfD, která překonala 13 %. V takové situaci Angele Merkelové v zásadě nezbývá nic jiného, než se pokusit sestavit pravo-levicovou koalici s liberální FDP a zelenými - tzv. Jamajku.

První špatnou zprávou pro trhy je, že koaliční jednání budou trvat hodně dlouho. Již sestavování velké koalice v roce 2013 zabralo více než čtvrt roku a vláda byla “hotová” ve finále až po Vánocích. Tentokrát jsou názorové rozdíly mezi pravicovou FDP a levicovými zelenými především v otázce daní a trhu práce ještě o poznání rozdílnější. Dost rozdílné představy také panují v otázce evropské integrace. Rozhovory tak mohou letos trvat ještě déle a dohodnutý výsledek může být méně stabilní.

Současně není výsledek německých voleb úplně dobrou zprávou pro slabší články eurozóny (především Itálii). Ambiciózní návrhy francouzského prezidenta na hlubší ekonomickou integraci euro-klubu, velký společný rozpočet, ministra financí a především na silnější vzájemné záruky nemusí padnout v Německu po volbách na úrodnou půdu. Liberální FDP je poměrně skeptická vůči velkým integračním projektům z “francouzské dílny” a bude v koalici silnějším hráčem než otevřeně pro-evropští zelení. A v rámci CDU/CSU již po volbách zaznívá kritika do vlastních řad, že se strana v evropských otázkách a bezpečnosti posunula příliš do politického středu a vyklidila tak pole FDP a ve finále i AfD.

První reakce by tedy měla být spíše lehce negativní na euru a na dluhopisech jižních zemí eurozóny, naopak dobře by si mohl vést německý bund.

Ve středním a delším horizontu bude ovšem záviset především na tom, jakou koalici se Angele Merkelové vlastně podaří dohodnout. Pro německou ekonomiku by bylo nejlepší, kdyby se realizovala řada navrhovaných ekonomických reforem z dílny FDP a levicoví zelení dostali naopak silnější slovo v ekologických otázkách, popřípadě v evropské politice.

TRHY

CZK a dluhopisy

Česká koruna zatím na výsledek voleb nereaguje nijak výrazně a není se čemu divit. Zásadní je pro ní politika ČNB a ECB a ve finále ochota sázkařů na koruně ve svých pozicích zůstat. Vidina méně stabilní vlády v Německu a potenciálně i vlády méně pro-evropské (to ukáží až koaliční jednání) může být pro korunu trochu paradoxně dobrou zprávou. Svazuje totiž ruce ECB, která nebude mít tolik odvahy k otočení kormidla směrem k vyšším sazbám. A delší období měnové expanze v eurozóně je živnou půdou spekulativních sázek na posilování koruny.

V tomto týdnu se nicméně pozornost rychle stočí k ČNB. Ta podle nás pravděpodobně počká s dalším růstem sazeb na listopadovou prognózu. Nenechá ovšem nikoho na pochybách, že další růst sazeb je skutečně ve světle rychlého růstu ekonomiky i mezd na spadnutí.

Zahraniční forex

Víkendové volební ztráty dvou hlavních stran německého poválečného establishmentu (CDU s Soc-dem) srazily v neděli v noci kurz eurodolaru o figuru níže oproti pátečním zavíracím hodnotám. Výsledek je určitě zklamáním pro ty, co sázeli na to, že brzy vznikne evropský ministr financí a nové společné dluhopisy eurozóny, neboť nejvíce proevropští sociální demokraté směřují do opozice. Pro eurozónu jsou to smíšené zprávy, neboť pozornost od německých voleb se nyní začne přesouvat naopak k její periferii - na pořadu je nyní referendum o nezávislosti Katalánska (tento víkend) a především v závětří číhá hlavní politické nebezpečí - parlamentní volby v Itálii (únor 2018). Vezmeme-li v úvahu, že Fed hodlá zvýšit v prosinci úrokové sazby, tak jsme čím dál více spokojeni s naším krátkodobým medvědím výhledem pro eurodolar, který počítá s propadem na 1,15 (do 1. kvartálu 2018).

Výsledek německých voleb naopak považujeme za dobrou zprávu pro polský zlotý, neboť ztráty dvou hlavních a proevropských stran mohou vést k tomu, že politický tlak ze strany francouzsko-německé vlády na polskou konzervativní vládu nebude muset být tak silný. To může učinit zlotý imunnější vůči politice (alespoň krátkodobě).

Ropa

Cena ropy Brent zůstává na dohled od 57 dolarové hranice, což se přirozeně líbí tradičním producentům. To potvrdila i páteční schůzka tzv. monitorovací komise dohody na omezení produkce ropy. Její účastníci se vyjadřovali ve smyslu, že je vidět více světla na konci tunelu.

Fundamentální výhled na příští rok, prezentovaný například IEA, sice není z pohledu OPECu a spol. příliš optimistický, nicméně zástupci tradičních producentů prozatím to, že by se již rýsovala dohoda na prodloužení omezení produkce, nezmiňují

Každopádně však platí, že fyzický trh se severomořskou ropou ukazuje dle některých ukazatelů nejnapjatější situaci za poslední 3 roky.