Máte někdo kontakt na pana Szepa? Děkuju
Nojo je to tak -je to šmejd nejvěčši!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Davejte si nanej bacha!!!!-podvod /velkej!
Máte někdo kontakt na pana Szepa? Děkuju
Tüntesd fel forrásaidat: adj meg hivatkozásokat, forrásokat azzal kapcsolatban, amit írsz, hogy az olvasók ellenőrizni tudják a cikkben lévő adatokat, és tudjanak további információkat találni. A jó források a Wikipédiát megbízhatóbbá és jól használhatóvá teszik.
Az alapos cikkíró keresi a megbízható forrásokat. Ha saját tudásod alapján írsz, akkor ismerned illik a témát annyira, hogy könnyen meg tudj nevezni jó forrásmunkákat, amikből az olvasó is tájékozódhat, illetve hogy ellenőrizhesd a tényeket, mert lehet, hogy rosszul emlékeztél, vagy te sem tudsz mindent a témában.
Ne hagyd magad elragadtatni az általános fogalmazásoktól, mint „vannak, akik azt mondják...”. Kik mondják, hol és mikor? (Ne feledd: a Wikipédia nem a te véleményedet tartalmazza, és nem a saját elméleteidet.) A vitatott kérdéseknél különösen hasznos, ha megbízható források vannak felsorolva, melyek alapján az olvasók alaposan meg tudják a kérdést vizsgálni, vagy a vitás részeket tisztázni, de nem csak a vitatott állításokat kell forrással ellátni.
Külső források keresése és olyan cikkekhez illesztése, melyeket nem te írtál, szintén nagyon hasznos a Wikipédia szempontjából, mert ezek javítják a cikkek minőségét, megbízhatóságát.
Magyarország Közép-Európában, a Kárpát-medencében fekvő, tengerparttal nem rendelkező ország. Az országot északrólSzlovákia, északkeletről Ukrajna, keletről és délkeletről Románia, délről Szerbia és Horvátország, délnyugatról Szlovénia, nyugatról Ausztria határolja.
Fő- és egyben legnépesebb városa Budapest. 100 000 lakosnál népesebb városai még Debrecen, Miskolc, Szeged, Pécs, Győr ...
Magyarország Közép-Európában, a Kárpát-medencében fekvő, tengerparttal nem rendelkező ország. Az országot északrólSzlovákia, északkeletről Ukrajna, keletről és délkeletről Románia, délről Szerbia és Horvátország, délnyugatról Szlovénia, nyugatról Ausztria határolja.
Fő- és egyben legnépesebb városa Budapest. 100 000 lakosnál népesebb városai még Debrecen, Miskolc, Szeged, Pécs, Győr ...
szep je cesky hnus.budte opaterni
Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).
Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...
Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).
Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...
Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).
Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...
Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).
Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...
Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).
Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...
Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).
Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...
Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.
V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.
Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.
S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.
Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).
Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...
Zase si opět nesklamal a ukázal si jakej si idiot. Já mám barák ty chudáčku a určitě ne díky ženě, která je na mateřské a bere od státu 4300Kč. Tak nevím z čeho by ho platila.:-))) Ale to je jen tvá závist, protože ty si takovej podnikatel, že musíš dávat podepsat smlouvy po hospodách aatd.
Pravda je ta, že si normální zloděj a podvodník a okradl si spoustu lidí. A tím, že sem cpeš nesmyslné a dlouhé články, aby si záporné hodnocení posun co možná co nejdál, tak tím jen dokazuješ, jakej si chudák. Ale ten kdo si to tady celé projde a pročte dál, tak pochopí co jsi vlastně za šmejda. A to že se máš dobře???? To ale jen díky lidem a otců od rodin, které si tam okradl a když si měl přivézt peníze, tak ti pokaždé rodila žena.:-)))
A to že tam dlužíš všude za ubytovny je také pravda. Nikde nechtějí čechy ubytovat, protože když řeknou že dělají pro tebe, nebo pro Šímana, tak je vyhodí. Na jedné ubytovně 150EUR a na druhé 1600EUR. A to jsou jen co vím já. A proto si mi tenkrát psal, ať nikde neříkám, že děláme pro Vás a že mám říkat že děláme pro firmu, která ani neexistuje.:-))) Seš prostě nula upocená a zloděj. Je mi tě líto a doplatíš na to.M.M.
Jestli si myslíš, že když budeš cpát na první stránky této diskuze blbosti a posuneš to všechno dál, tak to si na omylu, to že ti lidi naletěj na ty tvoje kecy o práci a jak se budou mít dobře, to ale neznamená, že sou tak blbý, aby si tu diskuzi nepřečetli celou. Nehledě na to, že v Německu si už asi skončil ne????Myslím, že víš moc dobře o čem mluvím, protože ta německá firma má ted díky tobě sama co dělat se sebou..
Szepe asi nás nesklameš. Ale ty se budeš divit. A to, že tady budeš psát, že já jsem byl někde v bordelu, to mě vůbec nevadí. Protože jak já, tak i všichni klucí co tam se mnou byli ví, že to není pravda a že tady ze sebe děláš akorát idiota. A to že tam někdo něco zkazil a ty mu za to nazaplatíš??? To jsou zase jen samé keci. Všichni už máme normální práci za kterou dostáváme pravidelně peníze a jsou obě strany spokojené. Jenže ty neplatíš vůbec nikomu. Ani těm lidem, kteří tam byli před náma si nezaplatil a to jsou lidi, kteří teď dělají ve Švícarsku a dělají velmi dobře. Já neznám ani jednoho, komu by si ty kretene zaplatil. Ale volalo mi hodně lidí, kterým si nezaplatil. Vlastně si nezaplatil nikomu. Seš obyčejnej šmejd a bráníš se tady tím, že píšeš kraviny o bordelech atd, které nejsou pravda. A jsem rád, že najednou víš, že má každý bejt v Německu na finnačním úřadě,protože si to nikdy neřešil a rozdával si smlouvy po hospodach a na nádraží jako noviny. Ale neboj. Já jsem na fin. v CHemnitzu a dokonce jsem zapsanej jako zedník u Německé komory. Ale to by měl být každý Mauer a ty by si jim to hlavně měl také říkat. Psal tady někdo, že už skoro ví. kde bydlíš??? Tak ať mi ten pán zavolá. Já mu dám tvojí přesnou adresu. Už jsem si ji dávno nechal zjistit. A už jsem si zjistil i daleko více věcí.Prostě pan SZep je normální podvodník a zloděj. Ale už se na něm pracuje přes policii a i v Německu přes úřady. Tak se měj ty Pražáku a okrádej lidi dál. Doplatíš na to tak ,nebo tak.Tohle ti nikdo nesmlčí. Já určitě ne. Seš normální Parzit, kterej žije z práce jiných. Seš prostě hnus.
Zasílání diskuze Firma AAA Business s.r.o. e-mailem.
Zasílání diskuze Firma AAA Business s.r.o. e-mailem.
Mareši ty jen závidíš od začátku, že se někomu daří a není jen zedník. Ty máš barák jo....já ti ho přeju, ale nebejt ty tvoji čechofrancouzsky neboli švycaročesky tak spis na slame, tak nedelej frajera a hod se do klidu.
až budeš nekdy makat,což asi nikdy nebude, protože ty jen umis delat problemy. idiote. ale i pres to, tak pochopis, že když nekdo maka tak že ty prachy dostane, a kdo nemaka nedostava korunky. chapes?
lopato.
| tspreis frei Grenze ist | Sníží-li se u produktu nabídková cena s dodáním na hranice pod úroveň zdymadlové ceny, zvýší se dávka na tento produkt o dodatečnou částku, která se rovná rozdílu mezi zdymadlovou cenou a nabídkovou cenou s dodáním na hranice | |
| Der Wert der Futtergetreidemenge wird vierteljährlich auf der Grundlage der Getreidepreise ermittelt, die auf dem Weltmarkt während des sechsmonatigen Zeitraums festgestellt werden, der dem Vierteljahr vorausgeht, in dem der Einschleusungspreis festgesetzt wird | Cena za množství krmných obilovin na světovém trhu se stanoví jednou za čtvrtletí na základě cen těchto krmných obilovin za šest měsíců předcházejících čtvrtletí, ve kterém se stanoví zdymadlová cena | ...
| tspreis frei Grenze ist | Sníží-li se u produktu nabídková cena s dodáním na hranice pod úroveň zdymadlové ceny, zvýší se dávka na tento produkt o dodatečnou částku, která se rovná rozdílu mezi zdymadlovou cenou a nabídkovou cenou s dodáním na hranice | |
| Der Wert der Futtergetreidemenge wird vierteljährlich auf der Grundlage der Getreidepreise ermittelt, die auf dem Weltmarkt während des sechsmonatigen Zeitraums festgestellt werden, der dem Vierteljahr vorausgeht, in dem der Einschleusungspreis festgesetzt wird | Cena za množství krmných obilovin na světovém trhu se stanoví jednou za čtvrtletí na základě cen těchto krmných obilovin za šest měsíců předcházejících čtvrtletí, ve kterém se stanoví zdymadlová cena | ...
| tspreis frei Grenze ist | Sníží-li se u produktu nabídková cena s dodáním na hranice pod úroveň zdymadlové ceny, zvýší se dávka na tento produkt o dodatečnou částku, která se rovná rozdílu mezi zdymadlovou cenou a nabídkovou cenou s dodáním na hranice | |
| Der Wert der Futtergetreidemenge wird vierteljährlich auf der Grundlage der Getreidepreise ermittelt, die auf dem Weltmarkt während des sechsmonatigen Zeitraums festgestellt werden, der dem Vierteljahr vorausgeht, in dem der Einschleusungspreis festgesetzt wird | Cena za množství krmných obilovin na světovém trhu se stanoví jednou za čtvrtletí na základě cen těchto krmných obilovin za šest měsíců předcházejících čtvrtletí, ve kterém se stanoví zdymadlová cena | ...
Scrolujte si na dalsi stranky ti nesmyslne odkazy sou jen zasterka at neni znama pravda!!!!!!!
Skusenost bila a stačilo!!!!Bacha nanej
Sehr geehrte Damen und Herren,
wir sind ein Beratungsbüro für entsandte Beschäftigte in Berlin bei Gewerkschaften. Wir bitte um Kontakt , die Personen, die auf den Baustellen in Deutschland als Entsandte gearbeitet haben. Wir möchten sie bei der Geltendmachung Ihrer Rechte helfen. Unsere Website:
berlin-brandenburg.dgb.de/beratung/eb/?tab=tab_0_6 ...
Mit freundlichen Grüßen
Team Beratungsstelle
Jestli si myslíš, že když budeš cpát na první stránky této diskuze blbosti a posuneš to všechno dál, tak to si na omylu, to že ti lidi naletěj na ty tvoje kecy o práci a jak se budou mít dobře, to ale neznamená, že sou tak blbý, aby si tu diskuzi nepřečetli celou. Nehledě na to, že v Německu si už asi skončil ne????Myslím, že víš moc dobře o čem mluvím, protože ta německá firma má ted díky tobě sama co dělat se sebou....
Vážený pane Milane,
máme stejnou zkušenost s panem Szepem, mému muži a jeho kolegovi dluží téměř 100.000,- Kč, taky jsme dali na jeho kecy a .... , naši pohledávku jsme postoupili vymahačské firmě tak uvidíme!!! Radím všem, udělějte to samé! Je mně to líto, ale přivedl nás do šílené, až do téměř likvidační situace!!!!
DÁVEJTE SI NA SZEPA POZOR !!!
Pro pane Szepa soukromně:
Vaši pohledávku jsem osobně poslala i do Kněždubu č. 200, Veselí nad Moravou i Vašim potenciálním svatíkům, ať ví, co mají v rodině!!!
S přátelským pozdravem P.S.
Szepe asi nás nesklameš. Ale ty se budeš divit. A to, že tady budeš psát, že já jsem byl někde v bordelu, to mě vůbec nevadí. Protože jak já, tak i všichni klucí co tam se mnou byli ví, že to není pravda a že tady ze sebe děláš akorát idiota. A to že tam někdo něco zkazil a ty mu za to nazaplatíš??? To jsou zase jen samé keci. Všichni už máme normální práci za kterou dostáváme pravidelně peníze a jsou obě strany spokojené. Jenže ty neplatíš vůbec nikomu. Ani těm lidem, kteří tam byli před náma si nezaplatil a to jsou lidi, kteří teď dělají ve Švícarsku a dělají velmi dobře. Já neznám ani jednoho, komu by si ty kretene zaplatil. Ale volalo mi hodně lidí, kterým si nezaplatil. Vlastně si nezaplatil nikomu. Seš obyčejnej šmejd a bráníš se tady tím, že píšeš kraviny o bordelech atd, které nejsou pravda. A jsem rád, že najednou víš, že má každý bejt v Německu na finnačním úřadě,protože si to nikdy neřešil a rozdával si smlouvy po hospodach a na nádraží jako noviny. Ale neboj. Já jsem na fin. v CHemnitzu a dokonce jsem zapsanej jako zedník u Německé komory. Ale to by měl být každý Mauer a ty by si jim to hlavně měl také říkat. Psal tady někdo, že už skoro ví. kde bydlíš??? Tak ať mi ten pán zavolá. Já mu dám tvojí přesnou adresu. Už jsem si ji dávno nechal zjistit. A už jsem si zjistil i daleko více věcí.Prostě pan SZep je normální podvodník a zloděj. Ale už se na něm pracuje přes policii a i v Německu přes úřady. Tak se měj ty Pražáku a okrádej lidi dál. Doplatíš na to tak ,nebo tak.Tohle ti nikdo nesmlčí. Já určitě ne. Seš normální Parzit, kterej žije z práce jiných. Seš prostě hnus.
Ty problemy snim jsou dlouho a pořad funguje pokud budete potřebovat svěčit nebo něco podobného
tak nás je tady taky 5 chlapu co podvedl a dluží pěkný prachy ... jeden jsme s Ustí nad Labem tel 736776881
Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.
I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest rychlíků Eurocity v 2-hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží jeBerlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.
Berlín momentálně disponuje třemi letišti ...
Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.
I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest rychlíků Eurocity v 2-hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží jeBerlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.
Berlín momentálně disponuje třemi letišti ...
Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.
I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest rychlíků Eurocity v 2-hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží jeBerlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.
Berlín momentálně disponuje třemi letišti ...
FAKT JSI BOREC, ALE NA ÚKOR CIZÍCH PENĚZ!!! A NEBYLO JICH MÁLO!
Berlín je dobře napojen na celoněmeckou i evropskou síť dálnic. Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční okruh; vnitřní okruh byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude.
I železniční spojení je uspokojivé (z/do Prahy denně šest rychlíků Eurocity v 2-hodinových intervalech). Největší berlínské nádraží jeBerlin Hauptbahnhof (hlavní nádraží) otevřené v roce 2006 na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Berlin Hauptbahnhof je považováno za největší nádraží Evropy. Další významná nádraží jsou Ostbahnhof, Spandau, Südkreuz a Gesundbrunnen.
Berlín momentálně disponuje třemi letišti ...
Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu[1] činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska a poté Srbska a Černé hory.[2] Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v Libanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.
Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel; ve srovnání s 31. prosincem 2005 to znamená přírůstek o 1,5 procent.[3]
Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.
Dnešní situace je obdobná. Podle údajů statistického úřadu[1] činil celkový počet ve městě hlášených občanů neněmecké národnosti k 30. červnu 2006 463 723 (13,9 % obyvatelstva města), kteří pocházejí z 183 států (celkový počet obyvatel činí 3 398 205). K největším národnostním menšinám patří turecká národnost, jejíž příslušníci žijí v Berlíně částečně již ve třetí a čtvrté generaci. Druhou největší národnostní skupinu tvoří občané Polska a poté Srbska a Černé hory.[2] Problematické je posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti (přes 20 000, kolem 4,6 %), kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v Libanonu, kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.
Trend dalšího růstu občanů neněmecké národnosti se prosazuje i nadále. K 31. prosinci 2006 žilo ve městě 467 683 cizinců z 184 zemí, tedy 14 procent přihlášených obyvatel; ve srovnání s 31. prosincem 2005 to znamená přírůstek o 1,5 procent.[3]
Uvedená čísla je ovšem třeba brát i v jiném ohledu s rezervou. Německo nerozlišuje mezi národností a státní příslušností. V Berlíně žije např. i velká skupina tzv. vystěhovalců ze zemí bývalého SSSR, kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti němčiny jsou v mnoha případech mizivé, nejsou ve výše uvedených číslech zachyceni.
První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem Pruského království, 1871 hlavním městem nově založené Německé říše.
Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z Francie (po r. 1685) a protestanti z Čech (po r. 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. České vesnici (Böhmisches Dorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky. Ve dvacátých letech 20. století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku 1933příchodem Hitlera k moci.
Po druhé světové válce ...
Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových vále ...
Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových vále ...
Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových válek je po celou dobu svojí existence v provozu. V r. 1973 byla přebudována a od r. 1974 patří francouzské společnosti Pernod Ricard.
Asi 50% produkce přichází na trh jako...Palírna Aberlour byla založena roku 1879 Jamesem Flemingem (na místě starší palírny z r. 1826). Palírna totálně vyhořela v r. 1898, ale byla rychle vybudována znovu, aby výroba mohla pokračovat. Kromě dvou světových vále ...
Nechte si čas, prohlédněte si naši nabídku whisky: máme všechy známé skotské palírny a mnohé z jejich kvalitních plnění. Zde naleznete největší výběr v ČR. Máme také veliký výběr whisky ve speciálních plněních, které stojí za prozkoumání. Tato whisky potěší znalce, ale také všechny milovníky ušlechtilých nápojů, skotské či irské whisky, ať už se jedná o single malt nebo míchanou podobu.
Vyberte si podle svého vkusu, chuti a oblíbenosti, zkuste však také experimentovat. Bude-li třeba, s výběrem té nejlepší whisky Vám odborně poradí obchodník uvedený na stránkách vpravo nahoře. Nechte si čas, prohlédněte si naši nabídku whisky: máme všechy známé skotské palírny a mnohé z jejich kvalitních plnění. Zde naleznete největší výběr v ČR. Máme také veliký výběr whisky ve speciálních plněních, které stojí za prozkoumání. Tato whisky potěší znalce, ale také všechny milovníky ušlechtilých nápojů, skotské či irské whisky, ať už se jedná o single malt nebo míchanou podobu.
Nechte si čas, prohlédněte si naši nabídku whisky: máme všechy známé skotské palírny a mnohé z jejich kvalitních plnění. Zde naleznete největší výběr v ČR. Máme také veliký výběr whisky ve speciálních plněních, které stojí za prozkoumání. Tato whisky potěší znalce, ale také všechny milovníky ušlechtilých nápojů, skotské či irské whisky, ať už se jedná o single malt nebo míchanou podobu.
Vyberte si podle svého vkusu, chuti a oblíbenosti, zkuste však také experimentovat. Bude-li třeba, s výběrem té nejlepší whisky Vám odborně poradí obchodník uvedený na stránkách vpravo nahoře. Nechte si čas, prohlédněte si naši nabídku whisky: máme všechy známé skotské palírny a mnohé z jejich kvalitních plnění. Zde naleznete největší výběr v ČR. Máme také veliký výběr whisky ve speciálních plněních, které stojí za prozkoumání. Tato whisky potěší znalce, ale také všechny milovníky ušlechtilých nápojů, skotské či irské whisky, ať už se jedná o single malt nebo míchanou podobu.
Firma AAA Business s.r.o. - zdrojová stránka k tématu diskuze Firma AAA Business s.r.o..
Zasílání Denního souhrnu názorů na Firma AAA Business s.r.o. e-mailem.
Přidat názor - vložte vlastní názor, doporučení, hodnocení nebo zkušenost k tématu Firma AAA Business s.r.o..
| Burza Prime 16:24 | ||
| Název | Kurz | Změna |
|---|---|---|
| COLT CZ GROUP SE | 628.00 | -0.32% |
| ČEZ | 855.00 | -1.16% |
| ERSTE GROUP BANK A | 1 115.00 | +1.36% |
| GEN DIGITAL | 494.00 | -0.20% |
| GEVORKYAN | 258.00 | 0.00% |
| KOFOLA CS | 273.00 | 0.00% |
| KOMERČNÍ BANKA | 872.00 | +1.04% |
| MONETA MONEY BANK | 103.00 | +0.98% |
| PHILIP MORRIS ČR A | 15 840.00 | -0.88% |
| PHOTON ENERGY | 45.60 | +0.44% |
| PILULKA LÉKÁRNY | 190.00 | -1.04% |
| PRIMOCO UAV SE | 890.00 | -1.11% |
| VIG | 745.00 | +0.95% |
| Kurzy měn | |
| Kurzovní lístek ČNB pro 23.04.2024 | |
| USD americký dolar | 23.672
  |
| AUD australský dolar | 15.275
|
| GBP britská libra | 29.357
 |
| BGN bulharský lev | 12.916
|
| EUR euro | 25.265
|
| HUF maďarský forint | 6.420
|
| NOK norská koruna | 2.153
|
| PLN polský zlotý | 5.854
|
| CHF švýcarský frank | 25.977
|
| TRY turecká lira | 72.643
|
| Komodity online | ||
| Ropa | 88.37 USD | 23.04
|
| Zlato | 2322.65 USD | 23.04
|
| Stříbro | 27.32 USD | 23.04
|
| Káva | 221.95 USD | 23.04
|
| Cukr | 19.89 USD | 23.04
|
| Bavlna | 81.67 USD | 23.04
|
centrum.cz
(