Sám se odkazujješ na válku v Zálivu, přitom pomateně a zjevně zaměňuješ pojem bitva a válka: bitvu v Zálivu Emeričani tehdy ano vyhráli, to ano, ale válku o Irák dosud po letech nikoli, to jen se pozměnily kulisy a sem tam se zdá že i do jiných kostýmů jsou převlečení herci. A Irán, na který Emeričani spolu s kamarády sionisty soustavně dští oheň a síru, tam naopak výsledkem posílil, cha, chááá, jim tam přímo před očima.
Podobně přece nechutná a ostudná je fraška jménem Afghánistán.
Společné navíc a jako příklad je to, že Emeričani pokaždé využili pátých kolon tamních "zrádců" buď na národnostním nebo věroučném dělení, konec konců viz i příklad ničemného rozvrácení Libye : otázka potom tady je, kdo tuhle špinavoui práci pro Emeričany (potřebují se totiž dostat na zadní dvorek Číny a Ruska) odvede tam?
Jenom ze vzduchu to stačit nebude a aby se tam nahrnuli Korejci z jihu tak potom pod velkým rizikem, že ta atomofka bude odpálená právě třeba na Soul. Tudíž asi zbývá ta obvykle poslední karta tj. hledat zrádce v bezprotředním Kimově okolí: to on ale dobře jako riziko ví a viz sem tam proniklé zprávy o tom kdo byl tam odstraněn/popraven.
Emeričani by měli rychle sklapnout kufry, přestat pokřikovat a provokovat a táhnout pryč. Jako by měli odjinud a jako táhli už z Vietnamu. Ať se tam v Koreji jih se severem a obráceně dohodnou sami.