Příspěvky nebo odpovědi uživatele Harpagon

Ze všeho nejlepší je vrazit všechno do nejrizikovějšího fondu a pak se divit. Tohle poradil nějaký makléř z ČSOB? Který? Jinak každému začátečníkovi je známá průpovídka o tom, co se stane, když dám všechny vajíčka do jednoho košíku. Taky máme stop lossy.

Švédské stoly nebudou - budou Švédky na stolech! :o)

Komisionářská smlouva není nutná. Lze učinit přímý převod na přepážce SCP (kupní smlouva nemusí být u akcií na majitele písemná). V Praze to je na Praze 9, Kovanecká ul. (více na webu scp.cz). Nabyvatel musí mít účet v SCP. V tiskopise o převodu se vyplňuje tzv. deklarovaná cena. Pokud nebude vyšší než cena při nabytí, daň se neplatí ani při nedodržení 6 měs. testu.

Milá Jeanetko, udělejte pokus: jděte vy, pejsek, kočička, tatínek a babička na valnou hromadu emitenta akcie a hádejte, koho z vás na ni pustí a kdo dostane dividendu? Platí jednak § 156 odst. 7 obchodního zákoníku, poslední věta: Práva spojená se zaknihovanou akcií na majitele vykonává osoba vedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů podle zvláštního právního předpisu (tj. § 94 ZPKT)a pak zejména § 96 ZPKT (dříve § 21 a násl. ZCP). Tyto paragrafy Vám pochopitelně nemusejí vadit v tom, abyste si v rodině virtuálně akcie dělili. :o)

Vážený BORIKU, nešiřte zde, prosím, nesmysly. Pokud jde o evidenci zaknihovaných cenných papírů, platí ustanovení § 94 odst. 3 ZPKT:"Vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro niž je účet vlastníka zřízen, pokud není prokázán opak."

Repo je problém sám o sobě. KCP koncem roku vyvolala veřejnou diskuzi na téma definice repa. Měla by uveřejnit svůj právní názor. V principu KCP tvrdí, že jde o úvěr se zajišťovacím převodem cenných papírů (§ 553 OZ), z čehož plyne, že příjemce úvěru (klient) z repa nemá žádný příjem (příjem má obchodník z úroků - repo sazby), čili daň z cenných papírů v rámci repa se neplatí. Ale názorů na repo je víc, např. jiný názor uveřejnil AKAT, Bankovní asociace ...

Jistěže zná. Bude dvoustupňová evidence CP: účty zákazníků a účty vlastníků (konconvých uživatelů). Vše vázne na tom, že KCP dosud nedala Centrálnímu depozitáři licenci.Mimochodem MF z obav z daňových úniků a KCP z obav o průhlednost vlastnických vztahů se brání povolení vícestupňové (několikanásobné) evidence CP, která "pololegálně" funguje např. u našich bank.Harp.

Aktivně se ZDP nezabývám. Jak už tady zaznělo, de iure u nás existuje zatím jednostupňová evidence českých CP - účet vlastníka v SCP. Obchodníci to obcházejí "zákaznickými" účty v SCP vedenými na jejich firmu. Platí vyvratitelná domněnka, že cenný papír je toho, na jehož účtu vlastníka je evidován. Např. klienti KTP Quantum se marně domáhali cenných papírů, které úpadce "koupil" za jejich peníze a ponechal na účtu "zákazníků" vedeném na svoji firmu. Nepodařilo se jim prokázat, že CP vedené na účtu obchodníka patří jim (viz Usnesení KS v HK, čj. 36 Cm 120/2003). U zahraničních CP je situace složitější, protože tam obvykle funguje vícestupňová evidence CP (což má své nevýhody, jak vědí klienti Private Investors).  Judikáty k tomu moc nejsou. Ve vztahu k daňové problematice jsem našel Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2005, čj. Afs 17/2004-92, www.nssoud.cz, z něhož plyne, že nejde o otázku vymahatelnosti daňové povinnosti, ale o otázku zjistitelnosti daňové povinnosti (toho chudáka musel někdo "prásknout"). Ale to se nás ostatních, co dodržujeme 6M test, netýká, že! :o)

Harp.

Nebyl.

Není věcí názoru, zda cenný papír je věc. Platný zákon o cenných papírech hned v § 1 odst. 2 stanoví, že na cenné papíry se vztahují ustanovení o věcech movitých. Takto to tam je od 1.1.2001. Máme tady už pětileté výročí ... :o)

Při rozptýlené akcionářské struktuře může Telefonica mít 75% hlasů přítomných akcionářů pouze svými 69% akcií. Proto je nutné, aby drobní akcionáři sledovali program VH a případně někomu dali plnou moc.Jiná věc je, zda Telefonica má zájem o stažení akcií z trhu. K tomu se zatím jednoznačně nevyjádřila.

Není nic lepšího, když nás, vypatlance, blby, neinformované blbečky a blbštajny poučí vesmírný člověk! :o))

Naše vítězství je jisté - porazíme imperialisté!!

Pamatuji Pijacka na ČEZU, který pořád plkal o 666. :o)

www.scp.cz; www.rmsystem.cz; http://portal.justice.cz; http://ipoint.financninoviny.cz; http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html

Jak postupovat v případě rozporů? Pokud to není ve smlouvě, pak žaloba u příslušného soudu. Ovšem pokud jsou ve smlouvě sankce za nesplnění závazku a ty budou uhrazeny, na což se údajně PKN Orlen opravnými položkami chystá, pak celkem nevím, na co žalovat.

Mám za to, že je to obráceně (už z hlediska systematiky OBCHZ):1. podle § 184/2 se určí výpisem z registru emitenta, kdo je akcionářem bez ohledu na to, zda má či nemá hlasovací práva (srov. např. prioritní akcie bez hlasovacího práva, § 159/3), tedy, kdo se může účastnit valné hromady.2. § 185 odst. l: " Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomníakcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti, nevyžadují-li stanovy účast vyšší (stanovy Unipetrolu vyžadují 50%). Není zde nic o hlasovacích právech mj. kvůli prioritním akcionářům. § 186c určuje: odst. 1 "Při posuzování způsobilosti valné hromady činitrozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciímnebo zatímním listům, s nimiž není spojeno právo hlasovat ... "odst. 2 "Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo ... písm. d) pokud porušil povinnost učinit nabídku převzetí podle § 183b"3. § 183g odst. 1: "Jestliže navrhovatel učinil povinnou nabídku převzetív rozporu se zákonem nebo jí neučinil vůbec ..." odst. 2 "... nemůže vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti. Komise pro cenné papíry může rozhodnout, že navrhovatel, který porušil zákon pouze nepodstatně, může vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti za podmínek uvedených v rozhodnutí."Neznám text rozhodnutí KCP, ale každopádně uveřejněním nabídky převzetí před konáním MVH PKN učinil povinnou nabídku převzetí a a contrario mohl vykonávat hlasovací práva.4. Už jste zkontroloval můj výpočet neschopnosti MVH se usnášet?

Která práva lze oddělit od akcie, stanoví § 156a OBCHZ. Je to právo na dividendu,, právo na přednostní upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a na výplatu likvidačního zůstatku. Hlasovací právo není převoditelné bez současného převodu akcie. Konstrukce rozhodného dne v § 184/2 se hlasovacími právy nezabývá. § 156b se ve druhé větě zabývá akciemi na JMÉNO.Jestliže na MVH bylo kromě PKN přítomno jen 14,39% akcií, přičemž 50% "ZK" (požadavek stanov Unipetrolu) po odečtení podílu PKN je 18,5% (§ 186c), pak by MVH nebyla usnášeníschopná.Připouštím, že matematika není můj obor, takže zkusme tento výpočet zpochybnit. :o)

Tomu je třeba rozumět tak, že jde o rozhodování NA valné hromadě. A to PKN již hlasovací právo měl. § 156b upravuje případy, kdy dojde k rozporu v seznamu akcionářů vedeném společností a výpisem z registru emitenta SCP.

Mimochodem ve stanovách Unipetrolu je kvorum pro usnášeníschopnost 50% základního kapitálu. Pokud by se nepřihlíželo k akciím PKN, pak: 100%-62,99%= 37,01% = „základní kapitál“ pro potřeby výpočtu kvora na této MVH. 50% z tohoto „ZK“ je 18,5%, ovšem mimo PKN bylo přítomno pouze 14,39% akcií, tedy MVH by nebyla usnášeníschopná. Je to „prašť jako uhoď“.

Máte pravdu, děláte z toho guláš. :o)