9.1. 2002
Největší privatizace v českých dějinách se odkládá. Žádný ze zájemců o elektrárenskou společnost ČEZ a šest distribučních firem nenaplnil požadavky vlády, tedy nabídku nejméně za 200 miliard korun a zároveň žádné připomínky k nadiktovaným omezením v kupních smlouvách. Kabinet tak celou privatizaci zrušil a vyzval ministry průmyslu a financí k předložení nových variant prodeje do konce února.
Úmysl vlády získat z privatizace elektroenergetiky nejméně dvě stě miliard při mnoha omezujících podmínkách pro investory tak skončil neúspěchem. Italsko-španělské konsorcium Enel/Iberdrola sice s požadavky kabinetu souhlasilo, nabídlo však za balík akcií pouze 136 miliard korun.
"Jak nabídky Enel, tak EdF nejsou pro českou ekonomiku výhodné, a proto je vláda odmítla a uzavřela tendr," odůvodnil premiér Miloš Zeman vládní verdikt.
Podle ministra průmyslu Miroslava Grégra vláda ze svého požadavku získat z prodeje ČEZ a distributorů 200 miliard korun nehodlá nijak slevit. "Nevylučuji variantu přímého prodeje investorovi. Nedomnívám se, že by odložením privatizace klesla cena ČEZ," řekl Grégr. Zároveň dodal, že privatizace elektroenergetiky se už nemusí stihnout do jarních parlamentních voleb.
Dvě stě miliard nenabídl nikdo
Ministr Grégr také vyvrátil spekulace o tom, že francouzská EdF byla ochotna za ČEZ zaplatit vládou vyžadovanou sumu. "Žádný z investorů dvě stě miliard nenabízel," uvedl Grégr.
Electricité de France navíc trvala například na garancích za jadernou část ČEZ nebo odmítala dlouholeté kontrakty na odběr uhlí od severočeských dolů. "Vláda nechtěla obětovat horníky vyšší ceně," vysvětlil Grégr, proč ministři trvali na balíku omezujících podmínek.
Připomínky měla EdF údajně i k povinnému vysokému množství elektřiny, které má ČEZ v následujících letech vyrobit. "Poslední závažnou připomínkou byla žádost, aby se zrušilo omezení, zakazující dovést firmu do likvidace. Žádost zněla, aby tak přísně nebyl měřen případ, kdy by kvůli nesplnění evropských limitů bylo nutné uzavřít některou z hnědouhelných elektráren," sdělil jeden ze zdrojů blízkých jednání mezirezortní privatizační komise.
Stát v kupní smlouvě pod velkými sankcemi nadiktoval, že po dobu osmi let nesmí investor žádnou z koupených firem prodat či přivést do likvidace. Chtěl po něm také, aby prodával velké množství elektřiny a nakupoval patnáct let od uhelných společností více uhlí než před plným spuštěním Temelína.
Akcií: 592 210 000
Akcií v držení státu: 396 780 000
Cena na akcii při 136 mld Kč za balík , cca 342 CZK
