v roce 2004, když jsme vstupovali do EU, byly stavy hospodářských zvířat úplně jinde (lze dohledat ve statisticých údajích), rovněž plochy jiných, než "zivočišných" plodin byly větší (i když v osevním postupu nehrají až takovou roli, jako obiloviry, řepka a krmné plodiny na orné půdě), systém dotací bývalé EU 15 však podporoval udržení stavu těchto zvířat, zatímco my přistoupili na platby na plochu - výsledkem je, že bez těchto dotací se po dobu 10 let po vstupu nevyplatilo hospodářská zvířata držet, protože to byla prodělečná činnost pro rádoby zemědělce, kterým bylo jedno, jaká bude úrodnost půdy, až skončí (žel se tady projevil i vysoký podíl nájemních pozemků . vlastník by si to ohlídal), a tak šly stavy dolů , až od Jurečky se i u nás situace začala měnit, ale je pozdě, živočišnou výrobu nelze postavit ze dne na den (jen u skotu je generační interval 4), a ani dnes není konkurenceschopnost zajištěna (národní dotace v EU 15 jsou totiž stále vyšší, než u nás a každý nový program posuzuje EU, byť to jde z rozpočtu EU = nemají zájem, aby se jim konkurence zvyšovala), kukuřičné lány jsou výsledkem této politiky, protože by jinak tato pole měla ztížené využití (limity v osevním postupu), takže se kožená kráva nahradila plechovou (ta teda mléko nedává, ale to je konodita, které je jako jedné z mála ze,ědělských v ČR nadbytek), ekology nemusím vůbec, protože dělají z ekologie (kterou jako podstatu podporuji) spíš byznys pro sebe, v kukuřici ale prsty až tak moc nemají ( a v řepce jakbysmet, to je jen obchodní lobby, která ale pomáhá zemědělcům udržovat cenu nad náklady)
