Pokud se ČNB strachuje, že hypotéky pokrývající přes 95% ceny nemovitosti jsou rizikové a musí být silně omezeny,
pak je zřejmě někde něco špatně. Vždyť její inflační cíl 2% zdvojnásobí cenu nemovitosti za 35 let,
což není zase tak dlouho k celkové životnosti nemovitosti. Tak proč se vlastně obávát?
Není ten strach vyvolán tím, že místo zvýšeného utrácení za konzumní prostředky, začal plebiscit cpát
vypůjčené peníze za minimální úrokovou sazbu do nemovitostí s vidinou rychlého zisku aniž by zvážil,
zda-li lze celou dlužnou částku i v případě negativních ekonomických vlivů za dobu svého produktivního věku splatit.
To by ale svědčilo o cenové bublině s nemovitostmi, a ČNB to svým chováním jenom posvěcuje.
A není to chování způsobené také tím, že když už dojde ku (centrální bankou předvídané) korekci cen nemovistí
v řádu 10%, věřitelé (t.j. soukromé banky) si stále při nuceném prodeji přijdou na své peníze zpět bez nutnosti
uvalení isolvence na vlastníka, které je vždy spojena s vícenáklady na získávání dluhu zpět?
