Online diskuse: dluhová krize a její východiska, měnová politika, situace na měnovém, akciovém a komoditním trhu

Jaroslav Brychta
Pracuje od roku 2007 ve společnosti X-Trade Brokers, kde dnes vykonává pozici hlavního analytika. Specializuje se zejména na měnový trh, na kterém se pohybuje již sedmým rokem. Vystudoval obor hospodářská politika na Slezské univerzitě, pravidelně přednáší o problematice měnového trhu a přispívá do odborných médií. Názorově vychází z rakouské ekonomické školy a myslí si, že za současné ekonomické problémy jsou odpovědny zejména centrální banky a stát.

Téma chatu: dluhová krize a její východiska, měnová politika, situace na měnovém, akciovém a komoditním trhu

Zadávání otázek

Zadávání otázek skončilo 17.10.2011 14:30.

1. Otázka od Jindra: Dobrý den. Chtěl bych znát Váš osobní názor. Pokuď dojde k řeckému bankrotu, což je již téměř jistá věc, dojde k propadu cen akcií o pár desítek %, nebo je tento scenář v ocenění akcií již započítán.

Odpověď: Dobrý den. Pokud by se jednalo o neřízený bankrot, mělo by to téměř jistě fatální důsledky nejen pro akciový trh. V tomto případě bychom mohli být skutečně svědky dalších propadů v řádech desítek procent.Pakliže by se jednalo o řízenou formu bankrotu a Evropě by se následky podařilo izolovat jen na Řecko (například tím, že by ostatní země kompletně rekapitalizovaly vlastní banky), dopad na trhy by byl menší. To však pouze výměnou za dramatický růst zadlužení těchto zemí, které by do budoucna vyhrotilo dluhovou krizi v Evropě. Politici by získali čas tím, že by se z řeckého dluhu stal dluh německý, francouzský, italský aj. V konečném by si ale Evropa příliš nepomohla.
Jaroslav Brychta
2. Otázka od Jeroným: Zdá se, že eurozona ma pred sebou velmi tezke obdobi, rozhoduje se o existenci eurozony, tato nejistota musi investory asi hodne desit. Pad eurozony by poznamenal celou Evropu nejen ji. Akciové trhy by padly, je to scenar realny nebo se Evropa z techto problemu muze sama dostat. A co pro zachranu muze udelat ? Pumpovani jednoltivych vlad do zadluzenych ekonomik mozna zase jen oddaluje dalsi problemy. Nebylo by resenim nechat tu nejhorsi ekonomiku eurozony padnout, aby kazdy videl, ze ti, kteri nespravuji hospodareni sve zeme radne a podle domluvenych pravidel, ze mohou skoncit spatne a tedy bankrotovat ? Solidarita mi v tomto propade prijde jako nevychovny a hlavne neucinny prostredek. Spatni hosdpodari si prece mohou snadno rict, ze kdyz budou mit problemy, tak je Evropa zachrani, protoze vedi, ze je nenecha padnout... diky za vas nazor

Odpověď: Souhlasím s Vámi. Bankrot je rychlé, efektivní a velmi spravedlivé řešení situace, kdy dlužník není schopen splácet své závazky. Na bankrotu není nic špatného. Je to ten nejlepší způsob, jak přesunout zdroje z rukou někoho, kdo s nimi neumí zacházet (veřejný sektor) k někomu, kdo je ve prospěch zvýšení výroby a bohatství společnosti dokáže využít mnohem lépe (soukromý sektor). Potíž vidím někde jinde. Situace již díky neustálému zametání problémů pod koberec a otevřené podpoře morálního hazardu zašla tak daleko, že bankrot Řecka dnes prostě není možný, aniž by tato událost nespustila dominový efekt, na jehož konci by byl kolaps finančního systému v Evropě a rozpad eurozóny. To je to poslední co politici chtějí, a proto budou ve své krátkozraké politice pokračovat tak dlouho, jak jen to půjde. Tím samozřejmě celou situaci do budoucna pouze zhorší.
Jaroslav Brychta
3. Otázka od John: U akcií společnosti ČEZ došlo v tomto roce k mnoha prudkým pádům. Cena oscilovala kolem 850 Kč, pak 750 Kč a následně koketovala s hranicí 700 Kč. Čím jsou tyto pohyby podloženy? Jak silně ovlivňují cenu ČEZ zájmy polských penzijních fondů? Výroky našich politiků? Případně dokonce zájmy některých insiderů? Děkuji.

Odpověď: Dobrý den. Analýzu společnosti ČEZ jsem nikdy nedělal a jednotlivými akciemi se příliš nezabývám. Jsem ale přesvědčen, že výprodej akcií ČEZu má jen velmi málo společného s titulem jako takovým a výhlídkami společnosti do budoucna. Akciový trh je dnes zcela pod vlivem měnové politiky, která se v minulých dvou letech stala hlavním motorem jeho růstu. Zjednodušeně řečeno se dá říci, že pokud centrální banky pumpují na trhy likviditu, akcie rostou. Pokud s tímto přestanou, akcie padají – viz zastavení QE2 ve Spojených státech a výprodej z posledních pár měsíců. Korelace mezi akciemi napříč sektory v USA dnes dosahuje téměř 90 %, což je nejvíce v historii. Pokud jste dlouhodobý investor, spíše než otázka jakou akcii vlastním je zásadní ptát se, zdali má smysl dnes akcie držet, nebo nikoli.
Jaroslav Brychta
4. Otázka od David: Dobrý den. V poslední době je trh extrémně volatilní a věřím, že nejsem sám, kdo na tyto pohyby doplatil. Myslíte, že v takto turbulentní době má smysl obchodovat akcie, nebo je lepší zůstat stranou?

Odpověď: Smysl to určitě má. Je třeba si ale nejprve ujasnit, zda jsem investor a pozici držím měsíce až roky, nebo trader. Jste-li investor, doporučuji nikam nespěchat a počkat si na to, než dostaneme jasný signál, že by cena akcií mohla začít znovu růst. Tímto signálem může být například oznámení třetího kola kvantitativního uvolňování v USA, bez něhož si výraznější růst, nad rámec částečné korekce výprodejů z posledních měsíců, dovedu jen obtížně představit.Jste-li trader, příležitosti můžete hledat téměř každý den. Nemusíte se přitom omezovat pouze na pouhý nákup a prodej akcií, ale můžete testovat i alternativní obchodní strategie. Díky vysoké korelaci akciových titulů, o které jsem se zmiňoval výše, může být zajímavá například novinka, se kterou přišla nedávno naše firma. Našim klientům nyní poskytujeme analytický software Pair Finder, který využívá principu statistické arbitráže. Pair Finder vyhledává nejvíce korelované akcie v rámci daného sektoru (např. Bank of America a Citigroup) a upozorňuje na možné obchodní příležitosti v situaci, kdy dojde k náhlé odchylce obou akcií. Pokud jste tedy trader, příležitostí je celá řada, ať už se na trhu děje cokoliv.
Jaroslav Brychta
5. Otázka od Vilém: Dobrý den. Myslíte si, že se podaří EU nějak "vybruslit" z dluhové krize, nebo nás čeká neodvratný krach? Má v dnešní době cenu investovat do akcií, nebo nás čeká ještě pokles?

Odpověď: Evropa se z problémů snaží dostat již poměrně dlouhou dobu. Bohužel to zatím vypadá, že se zavrtává stále hlouběji. Žádný stát v historii dosud nevyřešil své obtíže znehodnocováním měny, novým dluhem a ani vyššími daněmi. Nemám důvod se domnívat, že Evropské země budou prvními, kterým se něco takového podaří. Ceny akcií mohou v budoucnu klidně dál růst, a to i poměrně výrazně v případě, že se nic nezmění a odpovědí centrálních bank na potenciální problémy bude i nadále nakupování dluhopisů a znehodnocování národních měn. Je třeba si uvědomit, že růst cen akcií a výkonnost reálné ekonomiky nemusejí být nutně vzájemně podmíněny. Inflace, která se zprvu projevuje nafukováním cen finančních aktiv, je i nadále velmi reálnou hrozbou.
Jaroslav Brychta
6. Otázka od Marian: Dobry den. Zajimal by mne vas nazor na otazku, jaky vliv na ceskou korunu (par CZK/EUR) budou mit nejpravdepodobnejsi scenare ohledne prubehu dluhove krize (ve strednedobem horizontu). V kterem scenari bude prevladat pojeti koruny jako bezpecneho pristavu, a v kterem bude dulezitejsi provazanost ceske ekonomiky na euro? Z prohlaseni ruznych analytiku v tom mam ted dokonaly zmatek. Kde ocekavate korunu nejpravdepodobneji za 3, 6 mesicu?

Odpověď: Dobrý den. Předně je třeba říci, že česká koruna není bezpečným přístavem. Měna, jejíž podíl na celkovém obratu na devizovém trhu činí pouze 0,2 %, tuto roli nemůže nikdy zastávat. Koruna může být bezpečnější než HUF, nebo PLN. O bezpečný přístav, kam se investoři schovávají v době všeobecné nejistoty, se ale v žádném případě nejedná. Pokud jde o vývoj páru EURCZK, první fáze prohlubování dluhové krize v Evropě může mít na korunu poměrně negativní dopad, a to právě proto, že se jedná o relativně exotickou a tedy rizikovou měnu. Dále také proto, že porostou obavy ze zpomalení evropské, o to více i české, ekonomiky. Další vývoj ale závisí na Evropské centrální bance. Pokud se ECB rozhodne řešit problémy například dalším rozvolněním měnové politiky a nákupy státních dluhopisů, koruna může začít k euru výrazně posilovat. V konečném důsledku jde totiž vždy především o to, jak odpovědnou měnovou politiku ta která centrální banka provádí. Co se týče kurzu české měny za 3 a 6 měsíců, nemám tušení. O devizovém kurzu rozhoduje příliš mnoho proměnných na to, aby na tuto otázku šlo poskytnout seriózní odpověď.
Jaroslav Brychta
7. Otázka od Martin: Dobrý den. Co by se podle Vás muselo stát, aby došlo k delšímu uklidnění investorů a současná volatilita na trzích klesla na předkrizovou úroveň. Jaká je podle Vás nejrychlejší reálná možnost k dosažení tohoto?A otázka z jiného soudku, co říkáte nedávnému kroku Erste. Nepomohlo by trhům více, kdyby se i ostatní bankovní domy tímto krokem inspirovali? Nebo je to jen promyšlená hra Erste, a skutečný odpis by měl být větší a tímto krokem se jen snaží zlepšit svůj obraz v očích investorů?

Odpověď: Pokud jde o první část otázky, muselo by se stát přesně to, co v březnu 2009 a v listopadu 2010, kdy Fed začal masivně nakupovat dluhopisy, čímž nepřímo stabilizoval také situaci v Evropě. Někdo na trhy prostě musí dodat čerstvou likviditu, aby bylo možno prodávat všechen ten nový dluh za relativně nízké úrokové sazby. Jsem přesvědčen, že je to cesta přesně opačným směrem, než bychom se měli vydat. Vidím to ale jako jediný způsob, jak situaci alespoň dočasně stabilizovat. Co se týče Erste a jejich odpisů. Co udělala Erste, není ani tak důsledek odpovědné snahy připravit se na horší časy, jako spíše nevyhnutelná reakce na špatný stav rumunské ekonomiky a zejména na experimenty maďarského premiéra Orbána, který se rozhodl, že domácnostem uleví tím, že přinutí banky přijímat splátky cizoměnových úvěrů v pro ně nevýhodném kurzu. To, že banka část špatných úvěrů odepisuje již dnes, se jí možná do budoucna bude velmi hodit.
Jaroslav Brychta
8. Otázka od František: Myslíte si,že kroky maší vlády v ekonomické oblasti jsou správné?Jestli-že občan nebude kupovat zboží,proto-že na ně nebude mít,tak firmy nebudou vyrábět,proto-že nebudou mít komu prodat.Toto je podle mne cesta do pekel.

Odpověď: Domnívám se, že celá argumentace ohledně prospěšnosti spotřeby je postavená na hlavu. Výroba umožňuje spotřebu – nikoli naopak. Abychom mohli spotřebovávat, musíme nejprve vyrábět. A abychom mohli vyrábět, musíme spořit, aby mohly být naše úspory využity k rozšíření kapitálové struktury ekonomiky.
Jaroslav Brychta
9. Otázka od Jasnovidec: Zajimal by me vas nazor jak si vede ceska republika v boji se statnim dluhem. Pristupujeme ke svemu statnimu dluhu zodpovedne nebo hrozi, ze bychom se mohli dostat brzy do podobne situace jako Spanelsko, Italie, ktere vydavaji statni dluhopisy s obrovskymi uroky a tim zatizi statni pokladnu v budoucnu?

Odpověď: Jsem dalek toho, abych chválil české veřejné finance. V roce 2010 byl státní dluh podle OECD 35 %, koncem tohoto roku bude na 43 % a i v dalších letech pravděpodobně poroste o 3 – 4 % ročně. To, že jsme momentálně lepší, než většina západní Evropy, ještě neznamená, že se můžeme plácat po ramenou. Jsme jen méně nezodpovědní než ostatní. Zodpovědných zemí je dnes bohužel jako šafránu. Jednou z nich je například Švýcarsko, které hospodaří již šest let (!) s rozpočtovým přebytkem. Tímto směrem bychom se měli vydat. A nikoli v horizontu 10 let, ale během jednoho až dvou let. Nástrojem, jak toho cíle dosáhnout, by přitom neměly být v žádném případě vyšší daně.
Jaroslav Brychta
10. Otázka od Jan: Dobrý den, zajímal by mě váš názor na kurz koruny vuči euru. V posledních dnech lze číst, že koruna je něco jako švýcarský frank co se týka "bezpečí" pro investory (tedy před prudkým posilováním) a na druhé straně se dočítám, že koruna je nadhodnocená a že její kurz by měl být někde nad 26Kč za euro. Díky

Odpověď: Dobrý den. K podobnému tématu jsem se vyjadřoval o něco výše. Koruna v žádném případě není jako švýcarský frank. Může být švýcarským frankem střední Evropy, ale zcela jistě ne v celosvětovém měřítku. Česká měna není ani nadhodnocená, ani podhodnocená. Její hodnotu určuje trh (my všichni), což je jediný objektivní arbitr. Osobně očekávám, že bude koruna do budoucna posilovat k euru i dolaru, i když může být její kurz, díky dalšímu prohlubování ekonomických a dluhových problémů, poměrně volatilní.
Jaroslav Brychta
11. Otázka od Luboš: Dá se předpokládat, že dluhová krize v EU se bude ještě příští rok prohlubovat ? Je tedy pravděpodobné, že dno akcií bude až za půl roku ?

Odpověď: Nepřijdou-li centrální banky s výrazným rozvolněním měnové politiky, domnívám se, že odpověď na obě Vaše otázky zní ano.
Jaroslav Brychta
12. Otázka od tutti: Dobry den. Zajimal by mne vas nazor na vyvoj na akciovych trzich s souvislosti s dluhovou krizi v dlouhodobejsim horizontu cca. 2-3 roky. Ma podle vas dnes smysl investovat na delsi dobu? Firemni vysledky nejsou spatne, ale osobne si myslim ze staty svym hospodarenim firmam v budoucnu spise uskodi. Vlady sice schvalily euroval, ale penize si do nej musi zase pujcit a z toho mi vychazi ze bude cim dal vice statu v problemech a mene statu je bude zachranovat. Bude to znamenat v budoucnu velkou inflaci nebo myslite ze muze dojit k bankrotum jednotlivych statu?

Odpověď: Více méně s Vámi souhlasím. Jak jsem zmínil výše již vícekrát, kurz akcií do budoucna závisí do značné míry na měnové politice centrálních bank. Ta je již delší dobu silně inflační, což je patrné zejména z vývoje cen finančních aktiv. Domnívám se, že bude-li tomu tak i nadále (což je pravděpodobné), mohou být ceny akcií, ve vámi zmíněném horizontu, klidně i výrazně vyšší než dnes. Rozhodně to ale neznamená, že by se mělo ekonomice lépe dýchat – spíše naopak. Investování není mrtvé. Vysoká volatilita naopak může nabízet mnohem více příležitostí. Vše má ale svou cenu. Dnes je daleko více zapotřebí se o své investice starat a být schopen reagovat na změny, které přicházejí.
Jaroslav Brychta
13. Otázka od radek: Pane Brychto tvrzení, že za současnou situaci mohou centrální banky a vlády je pouze výmluva pravicově orientovaných lidí. Za současnou situaci mohou především podnikatelé, kteří ztratili jakoukoliv morální zodpověnost za své konání. Podstata této krize je stejná jako ve 30. letech, kdy úplně stejně ji pojmenoval také T.Baťa.

Odpověď: Dobrý den. Baťův citát mám velmi rád. Zejména tu část, ve které se obával důsledků všeobecného omylu, že je možno sanovat hospodářský úpadek penězi. Dále tu, ve které upozorňoval, že bychom neměli podporovat bankrotáře, neměli dělat dluhy, měli pracovat a šetřit. Naprosto souhlasím.Stejně jako vy, vidím i já problém v nedostatečné morální odpovědnosti za vlastní chování. Musím se ale ptát: proč tedy podporujeme bankrotáře? A kdo vytváří pravidla?Děkuji všem za podnětné dotazy!
Jaroslav Brychta