email.cz
(Vážení okradení akcionáři,
dnes již po dvacáté oslavíme neslavný konec lva ve světě financí IPB a.s. Zároveň je to jeden měsíc od úmrtí Vincka, mého otce.
Každý rok připravil pilně text na toto fórum, ale tento jubilejní ke kulatinám zlodějny za bílého dne již bohužel nepřipravil. Velká škoda.
Celé dvě dekády bojoval jako osamělý pěšák proti státní a privátní zvůli, která připravila minoritní české akcionáře IPB nejen o investované peníze, ale o důvěru v právní stát. "Právní stát", který není schopen se po dvě desetiletí vypořádat s několika českými akcionáři, kouknout se pravdě do očí a zahodit ty cinklé karty, se kterými hraje falešnou hru. Zároveň tento "právní stát" naservíroval ve stejné kauze stamiliardové majetky (jindy označované jako české stříbro) z peněz daňových poplatníků protřelým zahraničním investičním dravcům.
Táta podával statečně trestní oznámení na vládnoucí „š-pičky“, jednal s vyšetřovatelem Václavem Láskou (jeho odbor radši rovnou zrušili), jednal s advokáty, podával podněty k veřejnému ochránci práv, jednal s procesinvestem, ministerstvem financí, atakoval Městský soud v Praze kvůli ukončení konkurzu. Každý rok stejná odpověď – brzy. Korespondoval se statutárními orgány IP Exit, které „jako že“ vykonávaly činnost, ale poštu kloudně nepřebíraly. Projednával pokus o hromadnou žalobu. Vnucoval náměty na reportáž do mediálních domů, jejichž vlastníkům „zmizení“ IPB pomohlo a posunulo tak startovací lajnu jejich podnikání o pořádný kus kupředu (soudě dle Panamapapers atd.).
Za těch dvacet let toho Táta udělal zkrátka v této kauze mnoho – na to že byl na vše sám, neorganizován. Klobouk dolů a čest jeho památce. Věřil, že se drobní akcionáři dočkají spravedlivého vyrovnání pokřiveného státního aparátu, který jeho podnikání tímto nedemokratickým atakem značně zpomalil, uříznul mu jeho práva, při kterých jeho těžce vydřené úspory téměř zkonfiskoval. Nebyl zkrátka jedním z těch podnikatelů, kteří své dluhy k IPB nikdy nesplatili a své majetky převáděli jako ve skořápkách šup sem - šup tam, a díky čemuž z nich dnes jsou úspěšní podnikatelé nebo „úspěšní politici“.
Státnímu aparátu se tak zatím úspěšně daří tuto celosvětově unikátní zlodějnu a nejdelší konkurzní řízení usedět.
Citace Vincka, 31.12.2014 – „Minoritní akcionáři úspěšně vymírají, jako předseda Sdružení IPB, k velké radosti státních úředníků a naplňují tak přání bývalých výše jmenovaných ministrů. Zbytku živých přeji mnoho zdraví a spokojenosti v osobním životě. Věřme, že po vyřízení církevních restitucí, družstevních restitucí přijdou na řadu i restituce bankovní, protože stát se zachoval v roce 2000 k vlastnickým právům českých akcionářů naprosto stejně jako komunisti v 50. letech. Nezávislé soudy se však domnívají, že rozsudek o náhradě škody je po 14 letech stále předčasný. Jestliže rozsudek o náhradě škody vydaný za 20 let považuje za včasný, tak je to jedině ostuda a nesvědčí o právním prostředí. Osobně se s názorem nemohu ztotožnit.“
Citace Vincka, 30.12.2016 – „Je smutné, že žijeme ve státě plném politiků, kteří nejsou schopni záležitost vyřešit za 17 let a ještě smutnější je, že nám ani nedají šanci se hájit a bránit. Na oplátku jsme tak láskyplní, že nevezmeme vidle a lopaty, ale přidáme jim šrotu.“
Táta nám zde zanechal mnoho a mnoho dokumentů. Zásadní předal na patřičná místa, aby se s věcí hnulo.
Pozůstalým akcionářům bývalé IPB a.s. přeji veselého Silvestra, mnoho štěstí, zdraví, trpělivosti a víru v naději ve spravedlivé vyrovnání ze strany našeho společného dlužníka – České republiky.
Vinckův syn.
