ROZHOVOR Miroslav Belica prožil v zemích Blízkého východu v řadě diplomatických funkcí téměř patnáct let, v letech 1996–2001 působil v Iráku a tématu se věnoval i na Ministerstvu zahraničních věcí. Arabské jaro dle něho nepřineslo v důsledku nic pozitivního. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz odkryl zajímavé pozadí invaze USA v Iráku a jakou roli v tom měla Česká republika.
Při invazi USA v Iráku i při takzvaném arabském jaru se hovořilo o tom, že se má na Blízký východ přinést demokracie. K čemu zasahování USA a Západu v reálu vedlo?
Otázkou už jste si zřejmě částečně odpověděl sám. Ano, před americkým vpádem do Iráku tvrdila například naše tehdejší velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková, že naší účastí pomáháme formovat občanskou společnost v Iráku, podobnými optimistickými výroky tehdy hýřil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Víme, jak celá tato anabáze v Iráku skončila. Rozvrácená zhroucená země, na hraně rozpadu, kterou zašlapává do země Islámský stát, Al-Káida a korupce, nekončící řetězec krve a násilí. Podobně, zhroucením, chaosem dopadla Libye, kde si sice naši činitelé s výjimkou Václava Havla udržovali určitý odstup při hlásání světlých zítřků, nicméně nijak se proti bombardování NATO nepostavili.
Prakticky nic pozitivního pro Blízký východ nepřineslo ani takzvané arabské jaro. Tento název – mimochodem – vznikl na Západě, nikoli v ulicích arabských měst, kde demonstranti nevolali po demokracii, ale po důstojném žití. Takzvané arabské jaro zatím přineslo jen zhroucení sekulárních nacionalistických režimů, nahrazení jedné vojenské diktatury v Egyptě druhou, rozkradení libyjských arzenálů a přepravení ukořistěných zbraní do Sýrie, aby mohla začít ozbrojená fáze povstání proti režimu Bašára Asada. mnohem více www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Pro-Albrig ...
(1)
