Jaro, jaro je krásný až famózní úkaz přírody a těch co vstali v tento čas z mrtvých je se mne zdá až přes příliš. Měli by již jejich duše či těla nechat odpočívat v pokoji chááá
Velikonoce jsou pohanské svátky, píše v deníku Guardian Heather McDougall. Raní křesťané pragmaticky přijali starobylou pohanskou praxi. Všeobecný symbolický příběh o smrti syna (slunce) na kříži (souhvězdí Jižního kříže) a jeho znovuzrození, při čemž syn vítězí nad silami temnoty, byla ve starověku známým příběhem. Existovala celá řada takových příběhů a celá řada spasitelů, kteří vstali z mrtvých.
Sumerská bohyně Inanna, neboli Ištar, byla nahá pověšena na kůl a posléze došlo k jejímu zmrtvýchvstání a k návratu na Zem z podsvětí. Jedním z nejstarších mýtů o zmrtvýchvstání je mýtu o staroegyptském bohu Horusovi. Ten se narodil 25. prosince. Horus a jeho poškozené oko byly symboly života a zmrtvýchvstání. Mithras se narodil také 25. prosince a jeho následovníci také oslavovali jarní rovnodennost. Ještě ve čtvrtém století po Kristu bojovala katolická církev s Nepřemožitelným sluncem, spojovaným s Mithrasem.